Ve městě se objevil muž v kápi. Lidé ustupují stranou, klidí se mu z cesty. Pohrdavými pohledy si měří vysokého chlapíka, kterého tu snad nikdo nevidí rád. Dnes bude někdo popraven. Kat kráčí ulicemi, pozornosti kolemjdoucích si nevšímá. Má na práci něco důležitějšího. Jde vykonat spravedlnost.
V hlubokém středověku lidé vnímali katy jako nežádoucí členy společnosti. Často proto bydleli mimo hradby, a když panovník potřeboval jejich služby, nechali pro ně poslat. Přestože byli na okraji společnosti, časem se jejich situace zlepšovala. Především díky reformám Marie Terezie.
Jen mordem by se kat neuživil
Obraz muže v červené kápi a zakrváceným mečem v ruce je pravdivý jen z poloviny. Popravy se nekonaly každý den, takže se kat musel živit i jinou prací. V raných dobách žila celá rodina v takzvané katovně kousek za městem, do prostoru obehnaného hradbami členové katovy rodiny nesměli.
Postupem doby se mohl kat i s rodinou přestěhovat do prostoru chráněného hradbami. Sloužil pak nejen jako popravčí. Likvidoval uhynulá zvířata, hlídal vězně a například i čistil odpady. Jednoduše zastával špinavou práci. Díky svému řemeslu se ale vyznal i v lidské anatomii, proto v některých případech léčil různé zlomeniny a jiná zranění.
Před popravami kat vyráběl i šperky
Přesto existovala místa, kam muž v kápi nesměl. V hostincích a v kostele měl stranou vyhrazené místo. Musel chodit oblečený v černé barvě, někdy stačilo, když byl viditelně označený. Později se měnil i druh povolání, které mohl vykonávat. Kat Jan Piperger se živil popravami a čalounictvím, pan Leopold Wohlschlager byl dokonce zlatník.
Jaká byla odměna za nepříjemnou práci? Záleželo na umístění a zkušenostech jednotlivých katů. V každém městě dostávali jiné odměny, většinou to byl týdenní plat a k tomu za každý splněný úkol jako výslech, mučení nebo popravu další částku.
Jedním máchnutím sťal hlavu málokomu
Nejdůležitější byly pro kata dvě vlastnosti, a to síla a zručnost. Ty se dobře ukázaly především při stínání hlav. Ve filmech vezme muž popravčí sekeru a jedním mohutným máchnutím utne odsouzenci hlavu. To se od pravdy poněkud liší. Jsou známy případy, kdy si kat počínal tak nešikovně, že se nespokojený dav nakonec obrátil proti němu. Nebylo ani tak důležité, jak dobře byla nabroušená sekyra či popravčí meč. Oddělit hlavu od těla jednoduše není díky lidské anatomii tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát.