Mrkev: co obsahuje a jak z ní vytěžit nejvíc
Mrkev patří k nejběžnější zelenině a právě proto se o ní moc nepřemýšlí. Přitom je to potravina, která si zaslouží víc pozornosti, jak kvůli tomu, co obsahuje, tak kvůli tomu, jak se s ní zachází v kuchyni, protože způsob úpravy mění, co z ní tělo získá.
Tenhle text popisuje, co mrkev obsahuje a čemu prospívá, proč se některé látky lépe vstřebávají po tepelné úpravě a s tukem, jak mrkev správně skladovat, aby vydržela, a kde jsou hranice tvrzení o jejích léčivých účincích.
Ve zkratce
- Mrkev je zdrojem betakarotenu, který tělo mění na vitamin A.
- S tukem a po tepelné úpravě se vstřebá víc.
- Obsahuje vlákninu a je nízkoenergetická.
- Skladuje se bez nati a v chladu.
- Nať i slupka se dají využít.
- Tvrzení o léčbě je namístě brát s rezervou.
Co mrkev obsahuje
Nejznámější je betakaroten, oranžové barvivo, které tělo přeměňuje na vitamin A. Ten je důležitý pro zrak, kůži, sliznice a imunitu. Odtud pochází staré tvrzení, že mrkev prospívá očím, které má reálný základ, i když se v lidové podobě přehání.
Kromě betakarotenu obsahuje mrkev vlákninu, draslík a další látky a přitom má málo energie, takže se hodí i jako svačina, která zasytí bez velkého příjmu kalorií. Právě kombinace nízké energie, vlákniny a mikroživin z ní dělá zeleninu, kterou má smysl jíst pravidelně.
Proč tepelná úprava a tuk
Betakaroten se z tepelně upravené mrkve vstřebává lépe než ze syrové, protože se vařením naruší buněčné stěny a látka se uvolní. A protože je rozpustný v tucích, vstřebá se ho víc, když se mrkev sní s troškou tuku, tedy s olejem, máslem nebo v jídle, které tuk obsahuje.
| Otázka | Jak to je |
|---|---|
| Hlavní obsažená látka | Betakaroten, mění se na vitamin A |
| Syrová, nebo vařená | Vařená pro lepší vstřebání |
| S tukem | Zvyšuje vstřebání betakarotenu |
| Energie | Nízká, hodí se jako svačina |
| Skladování | Bez nati, v chladu |
| Léčí nemoci | Ne, je to potravina |
Syrová i vařená
Neznamená to, že se má jíst jen vařená. Syrová mrkev je skvělá svačina, dodá vlákninu a je praktická. Vařená zase umožní lepší vstřebání betakarotenu. Ideální je proto obojí, tedy jíst mrkev různými způsoby, protože každá úprava má svou výhodu a pestrost je i tady lepší než jednostrannost.
V kuchyni je mrkev univerzální. Hodí se do polévek, k masu, do salátů, na sladko i do pečení, kde dodá vláčnost a přirozenou sladkost. Právě její všestrannost je důvod, proč patří k základním surovinám a proč se vyplatí mít ji doma stále.
Nať a slupka
Mrkvová nať se dá využít místo bylinky do polévek, pest a omáček, přestože se obvykle vyhazuje. Slupka se u čerstvé a dobře omyté mrkve jíst dá, protože právě těsně pod ní jsou soustředěné živiny. U mrkve z vlastní zahrady stačí pořádně vydrhnout a loupat se nemusí.
Skladování
Aby mrkev vydržela, odstraní se před uložením nať, protože ta z kořene odčerpává vlhkost a mrkev rychleji vadne. Skladuje se v chladu, tedy v lednici nebo ve sklepě, ideálně tak, aby neosychala, například v uzavřené nádobě nebo v sáčku.
Mrkev, která začne měknout, se dá ještě zachránit ponořením do studené vody na několik hodin, kdy nasaje vlhkost a zpevní se. Zvadlou nebo měkkou mrkev proto není nutné hned vyhazovat, u drobných vad stačí ji osvěžit nebo použít do vařeného jídla.
Kde jsou hranice tvrzení
Kolem mrkve koluje řada tvrzení o léčivých účincích, od zlepšení zraku po ochranu před nemocemi. Pravdivé jádro je, že jako zdroj betakarotenu a vlákniny je zdravá a patří do pestrého jídelníčku. Přehnané je z ní ale dělat lék, protože žádná jednotlivá potravina nemoc nevyléčí.
Zrak mrkev podpoří v tom smyslu, že vitamin A je pro něj potřebný, ale nezlepší už dobré vidění ani nenahradí brýle. Podobně platí u ostatních tvrzení, tedy že mrkev prospívá jako součást vyvážené stravy, ne jako zázračný prostředek sama o sobě.
Sedm věcí o mrkvi
- Vědět, že obsahuje betakaroten, zdroj vitaminu A.
- Jíst ji i vařenou pro lepší vstřebání.
- Kombinovat s troškou tuku.
- Využívat ji syrovou i tepelně upravenou.
- Zpracovat nať a u čisté mrkve i slupku.
- Skladovat bez nati a v chladu.
- Nedělat z ní lék, je to potravina.
Třetí bod je drobnost, která rozhoduje o tom, kolik z mrkve tělo skutečně získá. Betakaroten je rozpustný v tucích, takže když se mrkev sní úplně bez tuku, vstřebá se ho jen část. Stačí přitom málo, tedy trocha oleje v salátu, kousek másla na vařené mrkvi nebo to, že je mrkev součástí jídla s tukem. Není to důvod přidávat tuk navíc, ale vysvětlení, proč mrkev v hotovém jídle prospěje víc než suchá syrová k okusování, a proč se tyhle dvě podoby vyplatí střídat.
Jak si vést doma poznámky
Zapisujte si, jak která úprava mrkve vaší rodině chutná, protože právě chuť rozhoduje o tom, jestli se zelenina jí pravidelně. U dětí bývá rozdíl mezi syrovou, dušenou a zapečenou mrkví zásadní pro to, jestli ji vůbec snědí.
Poznamenejte si i, jak dlouho vám mrkev vydrží při vašem způsobu skladování. Podle toho se dá nakupovat tak, aby se neplýtvalo, což u levné zeleniny lidé neřeší, přestože se vyhazuje často.
Skladbu stravy shrnuje přehled o zdravém jídelníčku, postupy v kuchyni popisuje přehled kuchyňských triků, a pěstování rozebírá přehled o rostlinách a zahradě.
Časté otázky
Co mrkev obsahuje
Hlavně betakaroten, který tělo mění na vitamin A, dále vlákninu a draslík. Přitom má málo energie.
Je lepší syrová, nebo vařená
Obojí. Vařená umožní lepší vstřebání betakarotenu, syrová dodá vlákninu a je praktická jako svačina.
Proč jíst mrkev s tukem
Betakaroten je rozpustný v tucích, takže s troškou oleje nebo másla se ho vstřebá víc.
Dá se jíst slupka a nať
U čisté mrkve slupka ano, živiny jsou hned pod ní. Nať se dá využít místo bylinky do polévek a omáček.
Jak mrkev skladovat
Bez nati a v chladu tak, aby neosychala. Nať z kořene odčerpává vlhkost a urychluje vadnutí.
Co s měkkou mrkví
Ponořit ji na pár hodin do studené vody, kde nasaje vlhkost a zpevní se, nebo použít do vařeného jídla.
Zlepší mrkev zrak
Vitamin A je pro zrak potřebný, ale mrkev nezlepší už dobré vidění ani nenahradí brýle.
Léčí mrkev nemoci
Ne. Je to zdravá potravina do pestrého jídelníčku, ne lék. Žádná jednotlivá potravina nemoc nevyléčí.
