Život

Kde se vzalo, tu se vzalo sushi

Sushi dnes působí jako symbol japonské kuchyně a zároveň jako jídlo, které se objeví skoro v každém větším městě. Jeho příběh je ale delší a klikatější, než se zdá, a začíná úplně jinde než u tácku s plátky syrové ryby. Původně totiž nešlo o pokrm, ale o způsob, jak rybu uchovat, aby vydržela měsíce. Následující přehled sleduje, odkud sushi přišlo, jak se z konzervační metody stalo rychlé občerstvení a proč se pod jedním názvem skrývá tolik různých podob.

Na počátku byla konzervace, ne chuť

Nejstarší podoba se jmenuje narezushi a s dnešním sushi má společné jen jméno a rýži. Vznikla v jihovýchodní Asii, v oblasti podél velkých řek, kde bylo potřeba udržet úlovek poživatelný i mimo sezonu. Ryba se vyvrhla, nasolila a uložila do vařené rýže, která začala kvasit. Vzniklé prostředí zabránilo zkáze masa a ryba tak vydržela dlouhé měsíce.

Rýže jako obal, který se vyhazoval

Zásadní detail, který dnešního strávníka překvapí: rýže se nejedla. Sloužila jako konzervační médium, po vyjmutí ryby zůstala kyselá, rozbředlá a k jídlu se nehodila. Teprve mnohem později se z odpadu stala součást pokrmu, a právě tenhle posun z sushi udělal to, čím je dnes.

Cesta do Japonska

Metoda se šířila přes Čínu do Japonska, kde zapustila kořeny hlouběji než jinde. Zatímco na pevnině postupně vymizela, japonská kuchyně ji přijala za svou a dál rozvíjela. Souvisí to s dostupností ryb i s tím, jakou roli v japonském jídelníčku hrála rýže.

Když se začala jíst i rýže

Přelom nastal ve chvíli, kdy se zkrátila doba kvašení. Ryba už nebyla plně fermentovaná, zůstala pevnější a rýže si zachovala strukturu natolik, že se dala jíst. Tahle mezistupňová podoba se označuje jako namanare a znamená konec sushi jako pouhé konzervy.

Namanare a zkrácené kvašení

Kratší kvašení přineslo jinou chuť, méně ostrou a přijatelnější pro širší okruh strávníků. Zároveň zkrátilo čekání z měsíců na týdny, což z jídla udělalo něco, co se dá plánovat a připravovat pravidelně. Sushi se tím posunulo od nouzového řešení k běžnému chodu.

Objev octa jako zkratky

Druhý zlom přišel s poznáním, že kyselost, kterou dodávalo kvašení, jde do rýže dostat rovnou octem. Odpadlo čekání a vznikla haya-zushi, tedy rychlé sushi. Od téhle chvíle je sushi jídlem, které se připraví během chvíle, a nikoli zásobou na zimu. Kyselost přitom nedělá jen chuť, ale i vjem svěžesti, na což navazuje i to, jak barvy ovlivňují chuť k jídlu.

Edo a zrození pouliční klasiky

Podobu, kterou si dnes pod slovem sushi představíme nejčastěji, dalo město Edo, dnešní Tokio. Rostoucí město plné řemeslníků a obchodníků potřebovalo jídlo, které se sní rychle a ve stoje. Odpověď dostalo v podobě nigiri, tedy ručně tvarovaného soustíčka rýže s plátkem ryby navrchu.

Nigiri jako rychlé občerstvení

Nigiri se prodávalo ze stánků, jedlo se rukama a jeden kus býval znatelně větší než dnes. Šlo o pouliční jídlo v nejdoslovnějším smyslu, obdobu dnešního rychlého oběda mezi dvěma pochůzkami. Za popularizaci téhle podoby bývá tradičně označován kuchař Hanaja Johei.

Proč Edo a ne jinde

Roli sehrála poloha. Edo leželo u zálivu bohatého na ryby, takže surovina byla čerstvá a dostupná každý den. K tomu se přidala hustá zástavba a velké množství lidí bez vlastní kuchyně. Kombinace čerstvé ryby a hladových kolemjdoucích vytvořila přesně to prostředí, ve kterém nigiri mohlo vzniknout.

Jak se sushi rozšířilo po Japonsku

Dlouho zůstávalo edoskou specialitou. Rozptýlení po zbytku země přineslo až velké zemětřesení v oblasti Kantó, které město těžce poškodilo. Kuchaři, kteří přišli o živnost, odešli do jiných částí Japonska a vzali si své řemeslo s sebou.

Regionální varianty

V nových místech se recept potkal s místními zvyklostmi a začal se měnit. Vznikly varianty lisované do formy, zabalené do tenkého plátku nebo servírované jako rýže s poskládanými ingrediencemi navrchu. Řada z nich se dodnes připravuje jen v určitém kraji a jinde ji nenajdete.

Chlazení jako podmínka

Sushi z čerstvé syrové ryby v podobě, jak ho známe, by bez chlazení nebylo možné v takovém rozsahu. Rozvoj chladicí techniky a dopravy umožnil dostat kvalitní rybu i do míst daleko od moře. Teprve tím se sushi stalo jídlem, které nezávisí na tom, jak blízko je přístav.

Cesta do světa a Kalifornská rolka

Do zámoří se sushi dostalo s japonskými komunitami a naplno se prosadilo ve druhé polovině dvacátého století. Cesta ale nebyla přímočará: syrová ryba narážela na nedůvěru, a tak vznikaly úpravy, které měly novým strávníkům vyjít vstříc.

Rýže navrch a řasa dovnitř

Kalifornská rolka vznikla v Severní Americe a je učebnicovým příkladem přizpůsobení. Místo tučného tuňáka použila avokádo s podobně krémovou strukturou a mořskou řasu schovala dovnitř, protože tmavý obal působil na tehdejší strávníky cize. Výsledkem je rolka, která v Japonsku původně neexistovala a do tamní nabídky se dostala až zpětně.

Co všechno se dnes nazývá sushi

Rozšíření po světě přineslo obrovskou volnost. Objevují se rolky smažené, přelité omáčkami nebo plněné surovinami, které s japonskou kuchyní nemají nic společného. Puristé nad tím ohrnují nos, historie ale ukazuje, že sushi se měnilo od začátku. Kolem jídla se ostatně drží řada tvrzení, která neobstojí, jak ukazuje přehled toho, co se o jídle traduje a jak to je.

Co znamená slovo sushi

Nejrozšířenější omyl se týká samotného pojmu. Sushi neoznačuje rybu, ale ochucenou rýži. Odtud plyne rozdíl, který v jídelním lístku mate nejčastěji, a taky vysvětlení, proč se některé pokrmy za sushi nepovažují, přestože vypadají podobně.

Sashimi není sushi

Sashimi jsou plátky syrové ryby podávané bez rýže. Protože rýže chybí, o sushi nejde, i když se obojí objevuje na stejném tácu a jí se stejnými hůlkami. Je to rozdíl v definici, ne v kvalitě nebo náročnosti přípravy.

Nigiri, maki a další podoby

Nigiri je tvarované soustíčko rýže s ingrediencí navrchu, maki je rolka zabalená v řase a krájená na kolečka, temaki má tvar kornoutu a jí se rukou. Chirashi je miska rýže s poskládanými ingrediencemi. Spojuje je ochucená rýže, ne konkrétní surovina.

Šest věcí, které o sushi stojí za zapamatování

  1. Sushi vzniklo jako metoda konzervace ryby, ne jako pokrm určený k okamžité konzumaci.
  2. Rýže původně sloužila jen jako kvasné prostředí a po vyjmutí ryby se vyhazovala.
  3. Přidání octa nahradilo dlouhé kvašení a udělalo ze sushi rychlé jídlo.
  4. Nigiri vzniklo v Edu jako pouliční občerstvení pro lidi na cestě.
  5. Kalifornská rolka je americký vynález, který se do Japonska dostal až zpětně.
  6. Slovo sushi označuje ochucenou rýži, takže sashimi bez rýže mezi sushi nepatří.

Časté otázky

Je sushi vždycky ze syrové ryby?

Není. Řada variant používá vařené nebo grilované suroviny, mezi klasiku patří sushi s omeletou, s krevetou nebo s úhořem, který se vždy tepelně upravuje. Existují i čistě zeleninové podoby. Společným jmenovatelem zůstává ochucená rýže, ne syrová ryba.

Odkud pochází wasabi a je pravé?

Wasabi je kořen rostliny, která roste v chladné tekoucí vodě a její pěstování je náročné. Právě proto se v běžných provozech často podává náhražka z křenu obarveného na zeleno. Rozdíl je poznat na chuti, pravé wasabi je jemnější a jeho ostrost rychleji odezní.

Proč se k sushi podává nakládaný zázvor?

Slouží k pročištění chuti mezi jednotlivými sousty, aby se chutě různých ryb nemíchaly. Nejí se tedy současně se sushi, ale mezi kousky. Malé množství stačí, přemíra zázvoru chuť ryby naopak přebije.

Jí se sushi hůlkami, nebo rukou?

Obojí je přijatelné. Nigiri se tradičně jedlo rukou a v Japonsku to za nezdvořilé nikdo nepovažuje, u maki bývají hůlky praktičtější. Podstatnější než nástroj je, aby se soustíčko nerozpadlo, takže se namáčí stranou s ingrediencí, ne rýží.

Proč je sushi tak často spojováno se zdravou stravou?

Bývá připravováno z ryb, obsahuje zeleninu a nevyžaduje smažení, což je kombinace, která obecně působí příznivě. Záleží ale na konkrétní podobě, protože rolky s majonézovými omáčkami nebo smažené varianty se od téhle představy vzdalují. Rozhodující je složení konkrétního kusu.

Je nutné jíst sushi hned po přípravě?

Ano, a je to jeden z důvodů, proč se připravuje na objednávku. Rýže postupně tvrdne, řasa vlhne a ztrácí křupavost a syrová ryba patří mezi potraviny s krátkou trvanlivostí. Nejlepší chuť má sushi během chvíle po naservírování.

Libor Výborný

Libor je redaktor s dlouholetou praxí v online médiích. Zkušenosti sbíral v redakcích, kde se kladl důraz na srozumitelnost, ověřování informací a čtenářsky přívětivý styl

Libor Výborný

Napsat komentář