Dešťová voda je jediná voda, kterou dům dostane zadarmo, a přesto se u většiny domů odvede pryč. Přitom stačí nádrž, správně vyřešený přepad a filtr, aby pokryla velkou část zálivky a v některých případech i splachování. Rozhodnutí ale není jen o nádrži, protože bez promyšleného odvodu vody se z úspory stane vlhké zdivo.
Ve zkratce
- Rozhoduje plocha střechy a množství srážek, ne velikost zahrady.
- Nádrž potřebuje filtr na hrubé nečistoty a funkční přepad.
- Přepad musí odvést vodu dál od domu, ne k základům.
- Nadzemní nádrž je levnější, podzemní vydrží déle a nezamrzá.
- Dešťová voda se hodí na zálivku, ne na pití a vaření.
- Zazimování rozhoduje o tom, jestli nádrž přežije zimu.
Kolik vody se dá zachytit
Množství vychází z plochy střechy a z toho, kolik v dané oblasti naprší. Střecha rodinného domu zachytí za sezónu podstatně víc, než se do běžné nádrže vejde, takže se nádrž nedimenzuje na celkový úhrn, ale na to, kolik vody domácnost mezi dešti spotřebuje. Právě proto bývá rozumné vyjít z běžné potřeby na zahradě a přidat rezervu na sušší období.
Zásadní je i to, jaká krytina na střeše je. Z běžných krytin voda odtéká bez potíží, jen se do ní dostane prach, listí a mech, což řeší filtr. U některých materiálů, tedy u starých asfaltových šindelů nebo u pozinkovaného plechu s poškozenou vrstvou, se do vody dostávají látky, kvůli kterým se taková voda hodí spíš na trávník než na zeleninu.
Filtr a první splach
Do nádrže se nikdy nevede voda přímo. Mezi svod a nádrž patří filtr, který zachytí listí a hrubé nečistoty, a v ideálním případě i zařízení pro odvedení prvního splachu, tedy prvních litrů, které smyjí ze střechy nejvíc špíny. Bez filtru se nádrž zanese během jedné sezóny a její čištění je nepříjemná práce.
Nadzemní, nebo podzemní nádrž
Nadzemní nádrž je levná, dá se postavit svépomocí a hodí se pro zálivku zahrady. Nevýhodou je, že zabírá místo, na slunci se v ní množí řasy a přes zimu se musí vypustit, protože by ji led poškodil. Objem bývá menší, takže po pár dnech sucha je prázdná.
Podzemní nádrž znamená zemní práce a vyšší náklad, zato nabídne větší objem, voda v ní zůstává chladná a v temnu, takže se nekazí, a nezamrzá. Dá se z ní čerpat automaticky a napojit ji na zálivku i na splachování. Rozhodnutí se dělá spolu s terénními úpravami, protože dodatečné kopání u hotové zahrady je nepříjemné.
Kam s přepadem
Nádrž se jednou za čas naplní a přebytek musí někam odejít. Přepad se proto vede do vsakovací jímky, do dešťové kanalizace nebo aspoň dostatečně daleko od domu. Nejhorší varianta je nechat přepad volně vytékat u paty nádrže stojící u domu, protože se voda vsakuje k základům. Souvislosti popisuje článek o tom, jak kontrolovat okapy a střechu.
K čemu se dešťová voda hodí
Na zálivku zahrady je ideální, protože je měkká a má teplotu blízkou okolí, takže rostlinám nezpůsobí šok. Hodí se i na mytí kola, nářadí a zahradního nábytku, na doplňování jezírka a na úklid venkovních ploch. V domě se dá po odpovídající úpravě použít na splachování a na praní, což ale vyžaduje oddělený rozvod a je to zásah do instalace.
Nehodí se na pití, na vaření a na mytí nádobí. Rozvod dešťové vody v domě musí být jednoznačně označený a oddělený od pitné vody, aby nemohlo dojít k záměně nebo propojení. Tohle je věc pro odborníka, ne pro improvizaci. Pro zálivku pokojových rostlin je naopak dešťová voda výborná, jak zmiňuje článek o tom, které pokojové rostliny zvládnou i péči začátečníků.
Kvalita vody v nádrži
Voda v nádrži se kazí hlavně světlem a teplem, protože v ní vzniknou řasy. Nadzemní nádrž má proto být neprůhledná a stát ve stínu. Zápach z nádrže znamená, že se v ní usadily organické zbytky, takže se musí vyčistit a zlepšit filtrace. Kdo nádrž používá jen sezónně, měl by ji na konci sezóny vypustit a vypláchnout.
Zálivka a jak s vodou hospodařit
Nejvíc vody se ztratí odparem, když se zalévá v poledne. Ranní a večerní zálivka je účinnější a rostliny ji lépe využijí. Vydatná zálivka jednou za čas navíc funguje lépe než každodenní kropení povrchu, protože voda pronikne hlouběji a kořeny rostou dolů, ne k povrchu.
Velký rozdíl dělá i mulčování, tedy vrstva kůry, štěpky nebo posekané trávy na záhonu, která zpomalí odpar a omezí plevel. Do celkového pojetí zahrady to zapadá tak, jak popisuje článek o tom, jak vybrat zahradní styl. Přírodně laděná zahrada se sázkou na suchu odolné druhy si navíc vystačí s podstatně menším množstvím vody.
Studna, vrt a dešťovka vedle sebe
Kdo má na pozemku studnu nebo vrt, uvažuje o nádrži obvykle méně, jenže obojí se dobře doplňuje. Studna dává vodu i v suchém období, ale její vydatnost bývá v létě nejnižší právě tehdy, kdy je potřeba nejvíc. Dešťová nádrž tenhle výkyv vyrovná, protože zachytí přívalové srážky, které by jinak odtekly.
Praktické uspořádání bývá takové, že se na zálivku používá nejdřív dešťová voda a studna slouží jako záloha. U automatického zavlažování se to dá vyřešit přepínáním zdroje, případně jednoduše tím, že se nádrž doplňuje ze studny až ve chvíli, kdy je prázdná. Rozdělení zdrojů navíc šetří čerpadlo, protože nepracuje pořád.
Šest kroků, jak s dešťovou vodou začít
- Zjistit plochu střechy. Z ní vychází, kolik vody se dá zachytit.
- Zvolit objem podle spotřeby. Ne podle celkového ročního úhrnu.
- Osadit filtr. Bez něj se nádrž zanese během jedné sezóny.
- Vyřešit přepad. Vždy dál od domu, ne k základům.
- Zvolit umístění ve stínu. U nadzemní nádrže omezí růst řas.
- Naplánovat zazimování. Vypustit, vyčistit, případně zajistit proti mrazu.
U podzemních nádrží a u napojení na dům se vyplatí ověřit, jestli daná obec nevyžaduje ohlášení nebo povolení, a jestli nenabízí podporu. Podmínky se liší podle místa, takže se to zjišťuje na konkrétním úřadě, ne podle toho, co platí jinde.
Zima a údržba
Nadzemní nádrž se před mrazem vypustí, protože zamrzlá voda ji roztrhne. Vypouští se i čerpadlo, hadice a všechny rozvody, ve kterých by zůstala voda. U podzemní nádrže se řeší hlavně to, aby nezamrzlo potrubí a čerpadlo, což se dělá dostatečnou hloubkou uložení nebo vypuštěním na zimu.
Na jaře se nádrž vypláchne, zkontroluje se filtr a přepad a prohlédne se stav svodů. Právě tehdy se ukáže, jestli přes zimu nedošlo k posunutí nebo poškození. Podobná pravidelnost se vyplatí i u zbytku zahrady, jak popisuje článek o tom, jak se starat o okrasnou zahradu na podzim.
Časté otázky
Jak velkou nádrž pořídit?
Podle spotřeby mezi dešti, ne podle ročního úhrnu srážek. Pro zálivku zahrady bývá rozumné vyjít z běžné potřeby a přidat rezervu na sušší období.
Je potřeba filtr?
Ano, jinak se do nádrže dostane listí a hrubé nečistoty a během sezóny se zanese. Ideálně se doplní i odvedením prvního splachu ze střechy.
Dá se dešťová voda použít v domě?
Po odpovídající úpravě na splachování a praní, ale vyžaduje to oddělený a označený rozvod. Na pití a vaření se nehodí.
Proč voda v nádrži zapáchá?
Usadily se v ní organické zbytky nebo se v ní množí řasy. Pomáhá neprůhledná nádrž ve stínu, lepší filtrace a vyčištění.
Kam vyvést přepad?
Do vsaku, do dešťové kanalizace nebo aspoň dostatečně daleko od domu. Přepad u paty domu vede k vlhkému zdivu.
Musí se nádrž na zimu vypouštět?
Nadzemní ano, protože by ji zamrzlá voda roztrhla. U podzemní se řeší hlavně potrubí a čerpadlo.
Kdy zalévat, aby se voda neztrácela?
Ráno nebo večer a raději vydatně jednou za čas než málo každý den. Mulčování odpar dále omezí.




