Úvod » Bydlení » Okapy a střecha: co kontrolovat dvakrát ročně

Okapy a střecha: co kontrolovat dvakrát ročně

Proč se žlaby čistí na jaře i na podzim, jak poznat závadu ze země, kam odvést vodu a která místa střechy zatékají nejčastěji.

Okapy a střecha patří k částem domu, které se řeší až ve chvíli, kdy zatéká. Přitom jde o místa, kde pravidelná kontrola dvakrát ročně stojí hodinu času a ušetří opravu, která se počítá v desítkách tisíc. Voda si totiž najde cestu velmi rychle a než se projeví uvnitř, bývá poškozená konstrukce, kterou není vidět.

Ve zkratce

  • Okapy se čistí na podzim po opadu listí a na jaře po zimě.
  • Přetékající žlab znamená ucpaný svod nebo špatný spád.
  • Voda musí být odvedená dál od základů, ne vylitá k patě domu.
  • Nejrizikovější místa střechy jsou prostupy, úžlabí a oplechování.
  • Zatékání se projeví jinde, než kde vzniklo.
  • Na střechu se leze jen s jištěním, jinak práce patří firmě.

Proč se okapy čistí dvakrát ročně

Do žlabů padá listí, jehličí, semena a písek ze střešní krytiny. Během jedné sezóny vznikne vrstva, která zpomalí odtok, a jakmile se zanese svod, žlab při větším dešti přeteče. Voda pak stéká po fasádě, namáčí sokl a hromadí se u základů, tedy přesně tam, kde nesmí být.

Podzimní čištění se dělá po opadu listí, jarní po zimě, kdy se ve žlabu usadí to, co tam napadalo během chladných měsíců, a kdy se zároveň zkontroluje, jestli sníh a led nepoškodily uchycení. U domů mezi stromy bývá potřeba i třetí kontrola v létě, protože v žlabu končí i pyl a semena.

Jak poznat problém bez lezení nahoru

Většina závad se dá odhalit ze země za deště. Přetékající žlab na jednom místě znamená ucpání nebo nesprávný spád. Voda tekoucí po svodu zvenčí ukazuje na netěsný spoj. Tmavý pruh na fasádě pod žlabem je stopa po dlouhodobém přetékání. A mokrý sokl v jednom místě obvykle znamená, že svod končí příliš blízko domu.

Kam odvést vodu

Nejčastější chybou u rodinných domů je svod ukončený těsně u paty domu, případně vyústěný do trávníku vedle základu. Voda se pak vsakuje přímo u konstrukce a vzlíná do zdiva. Řešením je odvést ji dostatečně daleko, tedy do dešťové kanalizace, do vsakovací jímky nebo do nádrže na zálivku.

Levným opatřením je i vyspádování terénu směrem od domu a odstranění záhonů přilepených ke stěně. Právě tyhle drobnosti řeší velkou část problémů s vlhkým zdivem, jak zmiňuje článek o tom, jak spolu souvisí hydroizolace a tepelná izolace. Pořadí je jasné, tedy nejdřív odvést vodu, pak řešit sanaci.

Mřížky a sítě do žlabů

Ochranné mřížky omezí množství listí ve žlabu, ale nezbaví člověka kontroly. Jemný materiál se na nich zachytí a při silném dešti může voda přes zanesenou mřížku přetékat mimo žlab. Vyplatí se proto brát je jako pomoc, ne jako řešení, a stejně jednou za sezónu zkontrolovat, co se na nich usadilo.

Střecha a její riziková místa

Souvislá plocha krytiny bývá v pořádku nejdéle. Problémy vznikají v detailech, tedy tam, kde krytina navazuje na něco jiného. Patří sem oplechování u komína, úžlabí mezi dvěma plochami, prostupy pro odvětrání, střešní okna a hřeben. Právě v těchhle místech se objevuje první zatékání.

U šikmých střech se kontroluje, jestli nechybí nebo nepopraskala krytina, jestli drží hřebenáče a jestli je oplechování celistvé. U plochých střech se sleduje stav povrchu, spády, čistota vtoků a to, jestli někde nestojí voda. Zanesený vtok na ploché střeše je nejrychlejší cesta k havárii, protože se voda nemá kudy dostat pryč.

Půda jako místo, kde se to pozná

Nejlepší kontrolní stanoviště bývá půda. Za deště je slyšet kapání a vidět mokrá místa na bednění nebo na izolaci. Za slunečného dne je vidět denní světlo v místech, kde krytina chybí nebo se posunula. Tmavé skvrny na dřevěných prvcích znamenají, že tam voda byla, i když právě neprší. Co v takovém prostoru skladovat a co ne, popisuje článek o tom, co patří do sklepa a na půdu.

Zima, sníh a led

V zimě přibývají specifická rizika. Led ve žlabu ho může utrhnout, sníh sjíždějící ze střechy poškodí okap i to, co je pod ním, a ledové rampouchy představují nebezpečí pro kolemjdoucí. U domů s přesahem nad chodníkem je majitel odpovědný za to, aby nikoho neohrozily.

Zásadní roli hraje i to, jestli je střecha správně zateplená a odvětraná. Když z podkroví uniká teplo, sníh na střeše taje, voda stéká k okraji a tam mrzne, čímž vzniká ledová bariéra a voda se vrací pod krytinu. Řešením není odsekávat led, ale zlepšit izolaci, jak popisuje článek o tom, proč je tepelná izolace základ každé stavby.

Materiál žlabů a jejich životnost

Nejrozšířenější jsou pozinkované plechové žlaby, které vydrží desítky let a dají se snadno opravit. Měděné jsou nejtrvanlivější a nejdražší, hliníkové lehké a odolné korozi, plastové nejlevnější, zato hůř snášejí mráz a přímé slunce, kde časem křehnou.

Bez ohledu na materiál rozhoduje uchycení a spád. Hák uvolněný jediným sesuvem sněhu způsobí, že se žlab prohne a voda v něm stojí, což urychlí korozi i zanášení. Právě proto se při jarní kontrole prochází nejen obsah žlabu, ale i to, jestli drží rovina a jestli žádný spoj neprosakuje.

Šest kroků při kontrole

  1. Projít dům za deště. Většina závad je vidět ze země.
  2. Vyčistit žlaby a svody. Na podzim po listí, na jaře po zimě.
  3. Zkontrolovat uchycení. Háky, spoje a spád směrem ke svodu.
  4. Podívat se na půdu. Mokrá místa a světlo tam, kde nemá být.
  5. Prohlédnout detaily střechy. Komín, úžlabí, prostupy, oplechování.
  6. Ověřit odvod vody od domu. Svod nesmí končit u základů.

Kontrola se dá udělat z části dalekohledem nebo fotoaparátem s přiblížením, což je bezpečnější než lezení po žebříku. U vyšších domů a u složitějších střech se vyplatí objednat prohlídku firmě, která má vybavení i pojištění.

Bezpečnost při práci ve výšce

Většina úrazů v domácnosti spojených s údržbou vzniká při pádu ze žebříku. Žebřík se staví na pevný rovný podklad, ne na trávník po dešti, opírá se pod správným úhlem a přesahuje okraj, o který se opírá. Práce se nedělá sám doma, ale s někým, kdo žebřík přidrží a v případě potřeby zavolá pomoc.

Na střechu se leze jen s jištěním a jen tehdy, když k tomu má člověk vybavení a zkušenost. Mokrá nebo namrzlá krytina je nebezpečná i při mírném sklonu a plechová střecha bývá kluzká i za sucha. Kdo si není jistý, ušetří víc tím, že zavolá firmu, než tím, že to zkusí sám.

Kdy volat odborníka

Když se objeví skvrna na stropě nebo na stěně pod střechou, protože zatékání se projeví jinde, než kde vzniklo. Když je poškozené oplechování u komína, které se nedá opravit bez zásahu do krytiny. Když je střecha stará a opravy se opakují každou sezónu, protože pak bývá výhodnější celková rekonstrukce než další záplata.

Po havárii se navíc nezapomíná na dokumentaci a na pojištění. Fotky a zápis se dělají hned, ještě před úklidem a opravou, jak popisuje článek o tom, co dělat při havárii vody. U škody způsobené zatékáním hraje roli i to, jestli byl objekt udržovaný, což je další důvod, proč se pravidelná kontrola vyplatí.

Časté otázky

Jak často čistit okapy?

Dvakrát ročně, na podzim po opadu listí a na jaře po zimě. U domů mezi stromy se hodí i letní kontrola.

Proč mi žlab přetéká na jednom místě?

Nejčastěji kvůli ucpanému svodu nebo špatnému spádu žlabu. Poznat se to dá ze země při vydatnějším dešti.

Kam má končit svod dešťové vody?

Dostatečně daleko od domu, tedy do dešťové kanalizace, vsaku nebo nádrže. Svod ukončený u paty domu vede k vlhkému zdivu.

Pomůžou mřížky proti listí?

Omezí množství nečistot, ale kontrolu nenahradí. Zanesená mřížka může způsobit, že voda přeteče mimo žlab.

Proč se v zimě tvoří rampouchy a led ve žlabu?

Obvykle proto, že ze střechy uniká teplo, sníh taje a voda mrzne u okraje. Řešením je lepší izolace a odvětrání střechy, ne odsekávání ledu.

Jak poznám zatékání dřív, než se projeví uvnitř?

Kontrolou půdy za deště i za slunečného dne. Mokrá místa, tmavé skvrny na dřevě a světlo v místech, kde nemá být, jsou první signály.

Můžu lézt na střechu sám?

Jen s jištěním, vybavením a zkušeností, a nikdy na mokrou nebo namrzlou krytinu. Kontrola se dá z velké části udělat ze země dalekohledem.

Libor Výborný
Libor Výborný

Libor je redaktor s dlouholetou praxí v online médiích. Zkušenosti sbíral v redakcích, kde se kladl důraz na srozumitelnost, ověřování informací a čtenářsky přívětivý styl

Články: 695