Psí plemena: jak si vybrat podle povahy a nároků
Výběr psa se často odehrává obráceně, než by měl. Nejdřív padne rozhodnutí podle vzhledu nebo podle plemene, které měl někdo v rodině, a teprve pak se řeší, jestli se takový pes hodí do bytu, do rozvrhu a k dětem. Přitom plemeno není jen podoba, ale hlavně soubor vlastností, které byly po generace šlechtěné k určité práci. Následující přehled shrnuje, podle čeho se orientovat, proč velikost neurčuje nároky a co si ověřit dřív, než padne rozhodnutí.
Plemeno je hlavně původní účel
Každé plemeno vzniklo k něčemu. Pastevecká plemena hlídají a shánějí, teriéři byli šlechtěni k samostatnému lovu v noře, chrti k rychlému běhu za kořistí a společenská plemena k tomu, aby byla příjemným partnerem. Ten původní úkol se z chování nevytratí jen proto, že pes žije v bytě.
Co z toho plyne pro každodenní život
Pastevecké plemeno bude mít tendenci shánět a hlídat, což se v panelákovém bytě projeví jako reakce na každý zvuk za dveřmi. Teriér bude samostatný a hůř odvolatelný, protože byl šlechtěn k práci bez pokynů. Nejde o neposlušnost, ale o povahový rys, který se dá zvládnout, ne odstranit.
Skupiny plemen a co napovídají
Mezinárodní kynologická federace dělí plemena do deseti skupin právě podle původního využití. Zařazení do skupiny řekne o očekávaném temperamentu často víc než popis v inzerátu. Než se rozhodnete pro konkrétní plemeno, vyplatí se zjistit, do které skupiny patří a k čemu bylo vyšlechtěno.
Velikost neurčuje nároky
Nejrozšířenější omyl zní, že malý pes znamená málo práce. Ve skutečnosti řada malých plemen patří mezi nejtemperamentnější a naopak mezi velkými se najdou psi, kteří většinu dne prospí. Rozhodující je energie, ne kilogramy.
Kdy je malý pes náročnější
Malý teriér potřebuje víc podnětů a víc pohybu než leckterý velký společník a k tomu má tendenci hlasitě upozorňovat na dění kolem. V bytě to znamená častější stížnosti sousedů, ne méně práce. Podrobnější pohled nabízí přehled toho, jaká mají malá plemena psů povahu a potřeby.
Kde velikost skutečně hraje roli
Velikost rozhoduje o nákladech na krmivo a veterinární péči, o tom, kolik místa pes zabere, a o síle, kterou musíte zvládnout na vodítku. Také o dopravě, protože velkého psa neodnesete do metra v tašce. Tyhle věci jsou praktické, ale s náročností na čas a výchovu souvisí méně, než se čeká.
Energie a denní režim
Otázka, kterou si položit jako první, nezní jaké plemeno, ale kolik hodin denně můžu psovi věnovat. Podle odpovědi se okruh plemen zúží mnohem spolehlivěji než podle vzhledu.
Plemena, která potřebují práci
Existují plemena, kterým nestačí procházka, protože potřebují úkol. Bez něj si ho najdou sama a málokdy se to majiteli líbí. Patří sem plemena pastevecká a sportovní, u kterých je namístě počítat s tréninkem, psími sporty nebo aspoň s pravidelnou prací na povel. Podrobněji to rozebírá text o tom, která psí plemena mají energie na rozdávání.
Klidnější varianty
Na druhém konci jsou plemena, kterým stačí kratší, ale pravidelný pohyb, a zbytek dne odpočívají. Bývají to někteří chrti, část společenských plemen a řada molossoidních psů. I tady ale platí, že klid neznamená nulové nároky, protože potřeba kontaktu s člověkem zůstává. Ukázkou je trpasličí chrt, který doma prospí většinu dne, ale venku potřebuje krátký sprint naplno.
Srst, péče a alergie
Údržba srsti je položka, která se při výběru podceňuje nejčastěji, a přitom zabere víc času než samotný pohyb. Rozdíl mezi hladkosrstým a dlouhosrstým psem je v praxi několik hodin týdně.
Co obnáší dlouhá a hrubá srst
Dlouhá srst se plstnatí a potřebuje pravidelné pročesávání, u některých plemen i pravidelné střihání nebo trimování u odborníka. Zanedbaná srst není jen estetický problém, protože zplstnatělé chuchvalce táhnou kůži a bolí. Kdo na to nemá čas ani rozpočet, měl by volit plemeno s krátkou srstí.
Nealergenní pes neexistuje
Plemena označovaná jako vhodná pro alergiky obvykle jen méně línají, alergen ale nepochází ze srsti, nýbrž ze slin a kožních šupinek. Reakce se proto může objevit i u nich. Jak s tím naložit v domácnosti, kde alergik žije, shrnuje text o tom, jak zvládnout zvíře v domácnosti, kde žije alergik.
Zdraví a plemenné predispozice
Každé plemeno má typická zdravotní rizika, která vyplývají z jeho stavby těla nebo z úzké plemenné základny. Vědět o nich předem není pesimismus, ale způsob, jak se připravit a jak vybrat chovatele.
Stavba těla jako zdroj potíží
Plemena se zkrácenou tlamou mají ztížené dýchání a špatně snášejí horko, plemena s dlouhým hřbetem jsou náchylná k potížím s meziobratlovými ploténkami a velká rychle rostoucí plemena k onemocněním kloubů. To nejsou vady jednotlivých psů, ale důsledky tvaru, ke kterému bylo plemeno vyšlechtěno. Jak to vypadá v praxi, ukazuje profil francouzského buldočka se zkrácenou tlamou a profil jezevčíka, u kterého rozhoduje délka hřbetu.
Na co se ptát chovatele
U plemen s doloženými riziky existují vyšetření, která se u chovných jedinců provádějí, typicky posouzení kyčelních a loketních kloubů, oční vyšetření nebo genetické testy. Odpovědný chovatel výsledky ukáže sám. Pokud je k vidění nedostane, je to signál sám o sobě.
Odkud psa pořídit
Poslední rozhodnutí bývá stejně důležité jako volba plemena. Cesta k psovi se liší podle toho, jestli chcete předvídatelnost, nebo jste ochotní přijmout nejistotu výměnou za to, že dáte domov konkrétnímu zvířeti.
Chovatel s průkazem původu
Průkaz původu neznamená automaticky zdravého psa, ale znamená dohledatelný původ a povinnost splnit chovné podmínky. Vážný chovatel se ptá vás stejně jako vy jeho, štěňata odchovává v domácím prostředí a nechá vás vidět matku. Vysoká cena bez těchhle náležitostí není zárukou ničeho.
Útulek a kříženci
Kříženec bývá zdravotně odolnější, protože netrpí důsledky úzké plemenné základny, na druhou stranu se u něj hůř odhaduje výsledná velikost i povaha. Útulky navíc často vědí, jak se pes chová k dětem a k jiným zvířatům, což u štěněte nikdo neví. Ať už dopadne rozhodnutí jakkoli, na začátek se hodí přehled toho, co obnáší štěně první týdny doma. Souvislosti kolem soužití se zvířetem shrnuje přehled toho, co obnáší péče o psa a kočku.
Šest otázek, které si položit před výběrem plemene
- Kolik hodin denně opravdu můžu psovi věnovat, včetně dnů, kdy se mi nechce.
- K čemu bylo plemeno vyšlechtěno a jak se ten účel projeví v bytě nebo v domě.
- Kolik času a peněz jsem ochoten věnovat péči o srst, včetně návštěv u odborníka.
- Jaká zdravotní rizika plemeno má a jaká vyšetření u rodičů chci vidět.
- Zvládnu psa fyzicky uhlídat na vodítku a přepravit ho, když bude potřeba.
- Kdo se o psa postará, když onemocním nebo odjedu, a počítá s tím ten člověk taky.
Časté otázky
Je pravda, že malá plemena jsou vhodnější do bytu?
Ne vždy. Do bytu se hodí pes klidný a málo hlasitý, což s velikostí souvisí jen okrajově. Řada malých plemen je temperamentní a hlasitá, zatímco někteří velcí psi tráví většinu dne v klidu. Rozhodující je energie, potřeba pohybu a sklon ke štěkání.
Jak poznám seriózního chovatele?
Ptá se vás na podmínky, ve kterých bude pes žít, a nespěchá na prodej. Ukáže matku i prostředí, ve kterém štěňata vyrůstají, doloží vyšetření rodičů a nebrání se dotazům. Neseriózní prodejce naopak tlačí na rychlé rozhodnutí a schůzku navrhuje mimo domov.
Jsou kříženci zdravější než čistokrevní psi?
Statisticky bývají méně zatížení dědičnými vadami vázanými na konkrétní plemeno, protože nepocházejí z úzké populace. Neznamená to ale imunitu vůči nemocem. Zároveň se u nich hůř předpovídá dospělá velikost, povaha i nároky na pohyb.
Existuje plemeno vhodné pro alergiky?
Zcela nealergenní plemeno neexistuje. Některá línají méně a šíří tedy méně alergenu po bytě, samotný alergen ale pochází ze slin a kožních šupinek. Před pořízením je rozumné strávit delší čas v přítomnosti konkrétního psa a reakci si ověřit.
Kolik pohybu pes doopravdy potřebuje?
Liší se to plemeno od plemena i podle věku a zdraví. Obecně platí, že samotná délka procházky nestačí, pokud chybí podněty. Půl hodiny s hledáním, tréninkem povelů a kontaktem s prostředím unaví psa víc než hodina chůze po stejné trase.
Dá se povaha plemene změnit výchovou?
Výchova ovlivní, jak se povaha projeví, ne jakou povahu pes má. Lovecký pud se dá zvládnout tréninkem přivolání a správným vedením, ale nezmizí. Právě proto se plemeno vybírá podle toho, s čím jste ochotní žít, ne podle toho, co doufáte, že se podaří přetrénovat.

Pingback: Život: přehled témat a nejlepší články - MoeSTAR.cz
Pingback: Jezevčík: povaha, výchova a na co si dát pozor - MoeSTAR.cz