Na konci 14. a 15. století bylo oblečení mnohem propracovanější. Objevila se móda v moderním slova smyslu. K dámským šatům přibyly i komplikované klobouky.
16. století
Pro bohatou šlechtu byla móda důležitá a jejich oblečení bylo velmi komplikované. Pánské a dámské šaty formoval korzet, kostice a u mladých dam se používaly ve výstřihu kovové destičky, aby se bránilo ve vývinu poprsí. Tvar sukně držela krinolína s kovovými obručemi, používaly se i plsťové vycpávky nebo mořská tráva. Ženy si přes to vše navlékaly dvojité svrchní roucha ušité z těžkého hedvábí, které zdobily rozmanité výšivky, drahokamy, různé stužky nebo perly.
17. století
V 17. století ženy stále nosily dlouhé šaty, ale už s větším výstřihem. Dámské šaty tvořily živůtek a sukně. Od poloviny 17. století byly velmi módní „mušky“ malé černé nebo červené hvězdičky, srdíčka, květinky, karetní symboly a jiné, šlo o ústřižky taftu, kůže či hedvábí.
18. století
V 18. století byla ženská móda v podstatě stejná jako předtím, začaly se nosit paruky. Dámské šaty byly bohatě zdobené volánky, krajkami, stuhami a hedvábnými květinami a polodrahokamy. „Style Icons“ udávala Marquise de Pompadour, milenka francouzského krále Ludvíka XV.
19. století
V roce 1820 vévodí „romantický styl“. Sukně připomínala tvar zvonu, délka se snížila ke kotníkům a rukávy se zúžily do manžety. Dalším rysem romantického slohu byl velmi hluboký výstřih. V této době se objevují první šicí stroje, které výrazně usnadnily práci švadleny a dámské šaty byly tak dostupnější.
20. století
Dominantní kultura v secesním stylu vytvořila novou podobu šatů, které zdůrazňovaly všechny křivky ženského těla. Nelze opomenout rok 1926, kdy se začaly nosit „malé černé dámské šaty Koko Chanel.