Když vaříte polévku, házíte do ní mrkev. Když děláte svíčkovou, mrkev nesmí chybět. Jinými slovy mrkev je nedílnou součástí vaší kuchyně. Její chuť dodává šmrnc mnoha jídlům, navíc prospívá i našemu zdraví. Věděli jste ale, že mrkev není typickou českou plodinou? I když se dnes pěstuje v našich podmínkách velice často, není to typická česká potravina. Její kořeny sahají až do daleké Asie, kde dokonce naleznete její divoké předky.
Mrkev se dnes pěstuje jako kořenová zelenina. Její pěstování ostatně není vůbec složité. I když by se i díky tomu mohlo zdát, že mrkev patří do skupiny typicky českých potravin, není tomu tak. Jak již bylo zmíněno, jedná se o původem asijskou zeleninu. Její kořeny sahají podle dostupných pramenů až do Pákistánu, Íránu nebo Afghánistánu. A jak také bylo zmíněno, při návštěvě těchto zemí byste mohli narazit na divoké předky mrkve.
Dostupné prameny také hovoří o tom, že se mrkev dostala do Evropy během dvanáctého století. V té době však mrkev měla barvu bílou, případně nachově červenou. Oranžovou mrkev, jak ji známe dnes, vznikla až v sedmnáctém století. A to kupodivu v Holandsku, kde ji do této podoby vyšlechtili.
I když se jedná o zeleninu vyšlechtěnou, není méně zdravá než její divocí předci. Je stále bohatá na řadu vitaminů, minerálů, stopových prvků a dalších užitečných látek.
Jak se mrkev pěstuje
Mrkev se dnes pěstuje na řadě českých zahrad. Poznáte ji podle toho, že má brázditou, dutou lodyhu, která je většinou chlupatá. Její listy jsou pro mrkev specifické, proto ji podle listů zaručeně poznáte. Pokud se ji rozhodnete pěstovat, uděláte dobře. Není na tom nic složitého nebo těžkého. Jenom si připravte písčitou a výživnou půdu, kterou mrkev ke svému spokojenému růstu potřebuje. Co se týče pH půdy, to by mělo být zásadité. Stanoviště volte na sluníčku, ale mrkvi nevadí ani polostín. Co se týče vlhkosti, udržujte půdu středně vlhkou. Stejně jako jiné rostliny, ani mrkev nemá ráda přílišné sucho či nadměrné přelití.
Proč jíst mrkev?
Mrkev patří k nejzdravějším druhům zeleniny. Na tom se shodují odborníci i lékaři. Mrkev totiž posiluje imunitní systém člověka, a to díky obsahu vitaminu C a E. Díky obsaženým vitaminům (a taky obsaženému selenu) dokáže právě mrkev ochránit organismus před působením škodlivých bakterií. Velice často ji lékaři doporučují jíst místo doplňků stravy. Oproti doplňkům stravy se jedná o levnou záležitost a je stejně zdraví prospěšná jako zmiňované doplňky stravy. Obsahuje daleko více vitaminů, nejen zmíněný vitamin C a vitamin E. Také obsahuje řadu minerálů a dalších živin. Díky tomu lze mrkev označit za přírodní lék.
FAQ: Časté dotazy k mrkvi
Odkud mrkev původně pochází?
Mrkev pochází z oblasti Asie, konkrétně z území dnešního Pákistánu, Íránu a Afghánistánu. Do Evropy se dostala až ve 12. století. Původní mrkev měla jinou barvu než oranžovou, jak ji známe dnes.
Proč byla mrkev původně bílá nebo červená?
Starší odrůdy mrkve měly bílou, fialovou nebo červenou barvu. Oranžová mrkev vznikla až v 17. století v Holandsku cíleným šlechtěním. Byla vyšlechtěna především pro svůj vzhled a chuť.
Je pěstování mrkve náročné?
Ne, mrkev patří mezi nenáročné druhy zeleniny. Důležité je zvolit lehkou, písčitou a dobře propustnou půdu. Při správné péči se jí daří i začátečníkům.
Jaké stanoviště je pro mrkev nejvhodnější?
Mrkev preferuje slunné stanoviště, ale snese i mírný polostín. Důležité je udržovat půdu středně vlhkou. Extrémní sucho i přemokření mohou negativně ovlivnit kvalitu kořenů.
Proč je mrkev považována za zdravou zeleninu?
Mrkev obsahuje velké množství vitaminů, minerálů a antioxidantů. Posiluje imunitní systém a podporuje obranyschopnost organismu. Díky svému složení je často označována jako přírodní lék.
Je lepší jíst mrkev syrovou nebo vařenou?
Obě varianty mají své výhody. Syrová mrkev obsahuje více vitaminu C, zatímco tepelná úprava zvyšuje využitelnost beta-karotenu. Ideální je kombinovat oba způsoby konzumace.
Může se mrkev jíst každý den?
Ano, pravidelná konzumace mrkve je zdraví prospěšná. Je dobře stravitelná a vhodná i pro děti. Při extrémně vysoké konzumaci se může dočasně objevit lehké zabarvení pokožky, které je však neškodné.