Závislosti protkávají Českou republiku. Mezi námi se nachází stále více a více pacientů, kteří se od něčeho nedokážou odtrhnout. Zatímco v některém případě je to alkohol, v jiném zase práce. S příchodem koronavirové pandemie a také vládních nařízení došlo ke zvyšujícímu se počtu závislých. Lidé se octli bez práce, své štěstí se proto rozhodli pokoušet v sázení a hrách. Jenže jejich touha hrát jim nedala spát, což často vedlo k užívání léčiv, na nichž si později vypěstovali závislost. Léky ostatně otupovaly také depresi, kterou pociťovala řada lidí z důvodu ztráty ze zaměstnání nebo ze stále se prohlubující finanční tísně.
I když by si člověk neřekl, že gamblerství, závislost na lécích a deprese mohou být propojeny, tak skutečně mohou. Když už se člověk potácí s depresí, rázem hledá útočiště ve všem, co mu alespoň na chvíli přináší radost nebo úlevu. A přesně tak vznikají závislosti obecně, nejen závislosti na lécích a sázení.
Gamblerství jako možná spása před krachem?
Jak již bylo zmíněno, počet závislých se během panující pandemie navýšil. A ono se to dá i chápat. Lidé se octli na pokraji sil, tížila je finanční situace, bylo toho najednou mnoho. A tak se uchýlili k tomu, co jim jako jediné poskytovalo nějakou naději na lepší zítřky. Začali tedy hrát a sázet. I když pravděpodobnost výhry byla minimální, přesto to bylo pořád víc než nic.
Bohužel si člověk v té chvíli neuvědomil, jaké následky mohou člověka dostihnout. Závislost není něco, čeho by se člověk zbavil jako starého kabátu.
Závislost dokáže člověka dostat na naprosté dno
Je důležité si uvědomit, že závislost může člověka dostat na samý okraj propasti. Může člověka dostat na naprosté dno, od kterého se odrazí jenom s touhou, dostatečně velkým odhodláním, a především pevnou vůlí, která bude tím nejsilnějším pomocníkem v boji s problémem ruinujícím osobní i profesní život.