Co říká zákon o ježdění v lese
Les patří mezi místa, kam se u nás dostane každý bez ptaní. Právě z té samozřejmosti ale pramení nedorozumění: volný vstup neznamená volný vjezd. Pravidla pro pohyb v lese stanoví lesní zákon, tedy zákon číslo 289/1995 Sb., a rozlišuje mezi tím, jestli přicházíte po svých, na kole, na koni, nebo autem. Následující přehled shrnuje, co se v lese smí, co ne, kdo může udělit výjimku a proč se vyplatí znát rozdíl mezi lesní cestou a vyznačenou trasou.
Vstup do lesa je volný, jízda už ne
Základní pravidlo zní, že do lesa smí každý, a to na vlastní nebezpečí. Zákon k tomu přidává právo sbírat lesní plody a suchou klest ležící na zemi. Tohle oprávnění se ale vztahuje na pohyb pěšky, ne na dopravní prostředky. Jakmile pod sebou máte kola a motor, pravidla se mění, a to bez ohledu na to, jak široká a zpevněná cesta pod vámi vypadá.
Co znamená obecné užívání lesa
Obecné užívání lesa je právo, které stát přiznává veřejnosti bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemku. Vztahuje se na vstup a na sběr toho, co les sám nabízí, tedy hub, lesních plodů a spadaného dříví. Neplatí ale bez omezení. Vlastník ani hospodář nesmí volný vstup bezdůvodně bránit, na druhou stranu návštěvník nesmí les poškozovat ani rušit ostatní.
Kde končí volný vstup
Volný pohyb má hranice, které bývají v terénu vyznačené. Do lesních školek, oplocenek s mladými stromky, na pozemky, kde právě probíhá těžba, ani do míst, kde to zakazuje rozhodnutí orgánu státní správy lesů, se nevstupuje. Stejně tak platí zákaz vstupu tam, kde hrozí nebezpečí, tedy typicky při kácení nebo po vichřici, kdy hrozí pád poškozených stromů.
Motorová vozidla v lese
Tohle je bod, na kterém nejčastěji dochází ke sporům. Lesní zákon zakazuje v lese jezdit a stát s motorovými vozidly, a to i na lesních cestách. Zákaz platí i pro motorky, čtyřkolky a další motorová vozidla, ne jen pro auta. Že cesta vede lesem a vypadá sjízdně, není důvod ji považovat za veřejnou komunikaci.
Zákaz se týká i stání
Řada lidí předpokládá, že když do lesa jen zajedou a auto odstaví, žádné pravidlo neporuší. Zákon ale zmiňuje jízdu i stání zvlášť, takže odstavené vozidlo v lese je stejný problém jako projíždějící. Praktický důsledek je jednoduchý: auto se nechává na parkovišti nebo na okraji lesa, kde už začíná běžná komunikace, a dál se pokračuje pěšky.
Kdo výjimku má
Zákaz neplatí pro toho, kdo v lese hospodaří. Vlastník, nájemce a osoby zajišťující péči o les se po něm pohybovat mohou, protože bez toho by práci neodvedli. Výjimku mají také složky integrovaného záchranného systému při zásahu a další případy, které zákon vyjmenovává. Pro běžného návštěvníka žádná z těchto výjimek nedopadá.
Kolo, koloběžka a kůň
Bezmotorová doprava má režim mírnější, ale zdaleka ne neomezený. Jízda na kole a na koni je v lese možná jen po lesních cestách a po trasách, které jsou k tomu vyznačené. Volný terén, pěšiny a porost mezi stromy do toho nepatří, i když tudy vede zřetelně prošlapaná stopa.
Jen po lesních cestách a vyznačených trasách
Rozdíl mezi lesní cestou a pěšinou bývá v praxi znatelný. Lesní cesta je budovaná, má šířku pro průjezd techniky a bývá zpevněná. Úzká stezka vyšlapaná mezi stromy lesní cestou není, i když po ní chodí spousta lidí. Pro cyklistu to znamená, že po ní jezdit nemá, a to ani opatrně a pomalu.
Značené trasy a jejich režim
Vedle lesních cest existují trasy vyznačené pro cyklisty nebo jezdce na koni, které vznikly dohodou s vlastníkem lesa. Ty mají vlastní pravidla, uvedená obvykle na informační tabuli u vjezdu. Kdo je respektuje, má jistotu, že nejede načerno. Na delší výlet se hodí i dobře sbalená výbava, k čemuž poslouží přehled toho, jaký batoh volit na túry.
Kdo o lese rozhoduje
Les není bezprizorní prostor. Každý kus má vlastníka, ať už jde o stát, obec, nebo soukromou osobu, a vedle vlastníka do věci mluví i orgán státní správy lesů. Kdo potřebuje vjezd, obrací se právě na ně, ne na obecní policii ani na správce turistických tras.
Vlastník a jeho souhlas
Vlastník lesa může udělit souhlas s vjezdem, typicky pro odvoz dřeva, přístup k chatě nebo ke stavbě. Souhlas se dává písemně a je rozumné ho mít u sebe. Bez něj platí obecný zákaz, a to i v případě, že jinou cestou se k cíli fyzicky dostat nedá.
Role obce a orgánů státní správy
Orgán státní správy lesů může na návrh vlastníka vydat rozhodnutí, kterým se les nebo jeho část dočasně uzavře veřejnosti. To se děje například po kalamitě nebo v době, kdy hrozí zvýšené riziko požáru. Takové omezení se v terénu vyznačuje a je pro návštěvníky závazné bez ohledu na to, co obvykle platí.
Co se v lese ještě nesmí
Vedle jízdy a stání obsahuje zákon další zákazy, které s dopravou přímo nesouvisejí, ale porušují se stejně často. Většina z nich má společný smysl, tedy chránit les před poškozením a ostatní návštěvníky před vyrušením.
Oheň a kouření
V lese se nesmí kouřit ani rozdělávat oheň mimo místa, která jsou k tomu vyhrazená. Zákaz se týká i táboření a stanování mimo vyhrazená místa. Ohniště u chaty na kraji lesa a ohniště v porostu jsou z pohledu zákona dvě různé věci, i když je od sebe dělí pár metrů.
Odpadky, hluk a pes bez dohledu
Odhazování odpadků je zakázané, stejně jako rušení klidu a ticha. Psa je potřeba mít pod kontrolou, protože volně pobíhající pes v lese ohrožuje zvěř. To platí i pro dobře vychovaného psa, který zvěř nikdy nehonil. Komu jde o zdraví zvířete i mimo les, hodí se přehled toho, co pes nesmí sníst.
Když se pravidlo poruší
Porušení zákazu se řeší jako přestupek. Kontrolovat ho může lesní stráž, policie i orgán státní správy lesů, přičemž lesní stráž má oprávnění zjišťovat totožnost. Výše sankce se odvíjí od závažnosti jednání a od toho, jestli došlo ke škodě.
Jak se to obvykle řeší v praxi
V naprosté většině případů skončí věc domluvou, obzvlášť když člověk vjezd sám ukončí a odjede. Jinak se na to hledí tam, kde vozidlo poškodí porost nebo cestu, protože kromě sankce přichází i náhrada škody. Nejjistější postup je proto zeptat se předem vlastníka, jestli vjezd povolí, a mít jeho souhlas písemně.
Šest věcí, které si o pohybu v lese zapamatovat
- Vstup do lesa pěšky je volný, vjezd motorovým vozidlem zakázaný, a to i na lesních cestách.
- Zákaz se vztahuje na jízdu i na stání, takže odstavené auto v lese je stejný problém jako projíždějící.
- Kolo a kůň patří na lesní cesty a na vyznačené trasy, ne do volného terénu a na úzké pěšiny.
- Výjimku má ten, kdo v lese hospodaří, a složky záchranného systému, ne běžný návštěvník.
- Vlastník lesa může vjezd povolit, souhlas je rozumné mít písemně a u sebe.
- Oheň, kouření a volně pobíhající pes jsou v lese zakázané bez ohledu na to, jak opatrně si počínáte.
Časté otázky
Smím zajet autem po lesní cestě k chatě?
Bez souhlasu vlastníka lesa ne. Skutečnost, že k nemovitosti nevede jiná přístupová cesta, sama o sobě právo vjezdu nezakládá. Řešením je domluvit se s vlastníkem lesa na písemném souhlasu, případně na zřízení věcného břemene, které přístup ošetří trvale.
Platí zákaz i pro elektrokolo?
Elektrokolo se posuzuje podle svých parametrů. Běžné elektrokolo s pomocným pohonem, které odpovídá definici jízdního kola, se řídí pravidly pro kola, tedy jízdou po lesních cestách a vyznačených trasách. Silnější stroje, které jsou konstrukčně blíž motocyklu, spadají pod zákaz platný pro motorová vozidla.
Můžu v lese zaparkovat na okraji a jít pěšky?
Záleží na tom, kde přesně vozidlo stojí. Pokud je na pozemku určeném k plnění funkcí lesa, zákaz stání platí. Bezpečné je odstavit vůz na parkovišti nebo na veřejné komunikaci mimo les. Právě tady vzniká nejvíc sporů, protože hranice lesa nebývá v terénu na první pohled zřejmá.
Jak poznám lesní cestu od pěšiny?
Lesní cesta je budovaná a udržovaná tak, aby po ní projela technika, bývá tedy širší a mívá zpevněný povrch nebo aspoň patrné těleso. Pěšina vzniká chůzí, je úzká a nemá stavební úpravy. Když si nejste jistí, pomůže informační tabule u vstupu do lesa nebo dotaz na správce.
Kdo mě může v lese kontrolovat?
Kromě policie je to lesní stráž, což je osoba ustanovená orgánem státní správy lesů, která se prokazuje odznakem a průkazem. Má oprávnění zjišťovat totožnost a projednávat přestupky na místě. Kontrolu může provést i pracovník orgánu státní správy lesů.
Mění se pravidla podle toho, kdo les vlastní?
Základní zákazy platí stejně pro státní i soukromé lesy, protože vycházejí ze zákona, ne z vůle vlastníka. Vlastník ale může udělit výjimku pro vjezd na svůj pozemek, takže právě v tomhle se situace liší. U státních lesů se žádost podává správci, u soukromých přímo majiteli.
