Vlhkost v bytě: jak ji změřit a na jaké hodnoty mířit

Vlhkost v bytě se dlouho neřeší, protože není vidět. Projeví se až orosenými okny, plísní v rohu nebo naopak popraskanými rty a suchým kašlem v topné sezóně. Přitom stačí levný přístroj a pár dní měření, aby bylo jasné, jestli je problém ve vlhkosti, nebo jinde.

Ve zkratce

• Běžně doporučované pásmo je zhruba čtyřicet až šedesát procent relativní vlhkosti.
• Vysoká vlhkost vede ke kondenzaci, plísni a roztočům.
• Nízká vlhkost vysušuje sliznice a zvyšuje prašnost.
• Relativní vlhkost závisí na teplotě, takže se hodnoty mění během dne.
• Měří se na několika místech a několik dní, ne jednorázově.
• Vlhkoměr se umisťuje mimo přímé slunce, topení a okna.

Co znamená relativní vlhkost

Údaj v procentech neříká, kolik vody vzduch obsahuje, ale jak blízko je k nasycení při dané teplotě. Teplý vzduch pojme víc páry než studený, takže stejné množství vody znamená v teplé místnosti nižší procento a v chladné vyšší. Právě proto se v nevytápěné ložnici naměří víc než v obývacím pokoji, i když jde o stejný byt.

Praktický důsledek je jednoduchý. Chladná místnost s vysokou vlhkostí je nejrizikovější kombinace, protože v ní stačí málo, aby se pára srazila na stěně. Souvislosti popisuje článek o tom, proč vzniká kondenzace na oknech a plíseň v rozích.

Jaké hodnoty hlídat

Obvyklé doporučení mluví o pásmu mezi čtyřiceti a šedesáti procenty. Nad tímhle pásmem roste riziko plísní a množení roztočů, pod ním se objevuje sucho v nose a v krku, statická elektřina a prašnost. V zimě bývá reálné držet spíš spodní polovinu pásma, protože venkovní vzduch je suchý.

Jak měřit, aby to k něčemu bylo

Jednoduchý digitální vlhkoměr stačí, přesnost na jednotky procent není potřeba. Umisťuje se do výšky zhruba metr a půl, mimo přímé slunce, mimo topení a dál od okna. Měření na jednom místě a jednou za den mnoho neřekne, protože hodnota kolísá podle toho, co se v bytě zrovna dělo.

Užitečnější je nechat přístroj běžet několik dní a hodnoty si zapisovat, ideálně ráno, odpoledne a večer. Ještě lepší je mít vlhkoměry dva, tedy jeden v obytné části a druhý v nejproblematičtější místnosti, obvykle v ložnici nebo v koupelně. Z toho porovnání se pozná, kde vlhkost vzniká a kde se usazuje.

Kde měřit především

V ložnici, protože se v ní dýchá celou noc a bývá chladnější. V koupelně, kde vzniká nejvíc páry naráz. A u obvodové stěny, hlavně za nábytkem, kde bývá povrchová teplota nejnižší. Právě rozdíl mezi hodnotou uprostřed pokoje a u chladné stěny řekne nejvíc.

Když je vlhkost příliš vysoká

První krok je vždycky větrání, tedy krátké a intenzivní několikrát denně, a odvádění páry tam, kde vzniká. Druhým krokem je omezit zbytečné zdroje, tedy nesušit prádlo v uzavřené místnosti bez odvětrání, k čemuž se hodí postup v článku o tom, jak sušit prádlo v bytě.

Odvlhčovač má smysl jako doplněk, ne jako řešení. Pomůže tam, kde se vlhkost nedá odvětrat, tedy ve sklepě nebo v místnosti bez okna, případně dočasně po havárii. V běžném bytě, kde se dá větrat, jde spíš o přiznání, že se nevětrá dost. Trvalé technické řešení popisuje článek o tom, kdy dává smysl rekuperace a řízené větrání.

Když je vlhkost příliš nízká

V topné sezóně klesá vlhkost i pod třicet procent, což se projeví suchem v nose a v krku, podrážděnýma očima a statickou elektřinou. Pomáhá netopit zbytečně vysoko, protože každý stupeň navíc vlhkost dál snižuje, a doplnit ji zvlhčovačem nebo prostě nádobou s vodou na topení.

U zvlhčovačů je zásadní čistota. Zanedbaný přístroj rozptyluje do vzduchu to, co v něm vyrostlo, takže se voda vyměňuje denně a nádoba pravidelně čistí. Rostliny vlhkost také mírně zvýší, ale jejich vliv se přeceňuje, jak naznačuje i článek o tom, které rostliny se označují za čistící vzduch.

Šest kroků, jak vlhkost dostat pod kontrolu

1. Pořídit vlhkoměr. Levný digitální přístroj stačí, přesnost není zásadní.
2. Měřit několik dní. Ráno, odpoledne a večer, ne jednorázově.
3. Porovnat místnosti. Rozdíl mezi ložnicí a obývákem hodně napoví.
4. Změnit režim větrání. Krátce a naplno, několikrát denně.
5. Omezit zdroje páry. Sušení prádla, vaření bez odsávání, dlouhé sprchy.
6. Zasáhnout technicky až nakonec. Odvlhčovač ani zvlhčovač neřeší příčinu.

Sledování se vyplatí hlavně na přelomu podzimu a zimy, kdy se začíná topit a kdy se problémy s vlhkostí objevují nejčastěji. Kdo si hodnoty zapisuje, po měsíci přesně ví, které opatření zabralo.

Vlhkost a zdraví

Vysoká vlhkost podporuje růst plísní a množení roztočů, což vadí hlavně alergikům a lidem s astmatem. Nízká vlhkost vysušuje sliznice, které pak hůř plní svoji funkci. Ani jedno není samo o sobě nemoc, ale obojí zhoršuje potíže, které už člověk má.

V ložnici se navíc kromě vlhkosti vyplatí hlídat i teplotu a to, co v místnosti vlastně je. Přehled najdete v článku o tom, co lidé nemají mít v ložnici.

Časté otázky

Jaká vlhkost je v bytě správná?

Obvykle se uvádí čtyřicet až šedesát procent. V zimě bývá reálné držet spodní polovinu pásma, protože venkovní vzduch je suchý.

Proč mám v každé místnosti jinou hodnotu?

Relativní vlhkost závisí na teplotě. Chladnější místnost vykáže vyšší procento, i když je v ní stejné množství vodní páry.

Kam umístit vlhkoměr?

Do výšky zhruba metr a půl, mimo přímé slunce, dál od topení a od okna. Jedno měření nestačí, hodnoty se sledují několik dní.

Pomůže odvlhčovač?

Ve sklepě, v místnosti bez okna nebo dočasně po havárii ano. V běžném bytě, kde se dá větrat, řeší následek místo příčiny.

Je suchý vzduch v zimě problém?

Může být. Projeví se suchem v nose a v krku a statickou elektřinou. Pomáhá netopit zbytečně vysoko a případně vlhkost doplnit.

Zvyšují vlhkost pokojové rostliny?

Mírně ano, ale jejich vliv se přeceňuje. Na skutečně suchý vzduch v topné sezóně nestačí a jako řešení kondenzace naopak přitěžují.

Kdy se vlhkost sleduje nejvíc?

Na přelomu podzimu a zimy, kdy se začíná topit. Právě tehdy se objevuje většina potíží s kondenzací a hodnoty se nejvíc mění.