Schodiště v bytovém domě se zábradlím pohledem od spodního schodu

Jak poznat infarkt a proč nemusí krutě bolet

09/06/2026 Libor Výborný

Infarkt myokardu má v obecném povědomí velmi konkrétní obraz, tedy muž, který se chytne za hrudník a skácí se k zemi. Právě tenhle obraz stojí za velkou částí zpoždění, protože skutečný průběh bývá plíživější. Tlak na hrudi, dušnost při chůzi do schodů a nevolnost s pocením se totiž snadno vysvětlí jako žaludek nebo únava.

Rovnou dvě upozornění. Za prvé, tenhle text není test ani nástroj k určení diagnózy a nic z něj se nedá použít jako potvrzení ani vyvrácení. Za druhé, při podezření na infarkt se volá číslo 155 a nejede se autem, protože srdce může kdykoli přejít do život ohrožující poruchy rytmu a posádka záchranné služby s tím umí pracovat.

Smyslem přehledu je popsat, jak se infarkt projevuje, čím se liší od jiných bolestí na hrudi, co dělat v prvních minutách a proč se ženy a lidé s cukrovkou dostávají k léčbě později. Věnujeme se i tomu, co následuje po zvládnutí akutní fáze, protože právě tam se rozhoduje o riziku opakování.

Kdy nečekat a hledat pomoc

Volá se okamžitě číslo 155, když se objeví svíravá nebo tlaková bolest za hrudní kostí trvající déle než několik minut, zvlášť když se šíří do levé nebo obou paží, do krku, do čelisti, mezi lopatky nebo do horní části břicha. K tomu často patří dušnost, studený pot, nevolnost, slabost a pocit úzkosti či blížícího se konce.

Nečeká se, jestli to přejde, a nečeká se ani na to, až bude bolest nesnesitelná, protože u části lidí zůstane mírná. Okamžitě se volá také při náhlé kruté bolesti na hrudi šířící se do zad, při ztrátě vědomí, při nepravidelném tepu s malátností a při dušnosti, která nutí sedět. Pokud postižený nedýchá a nereaguje, zahajuje se resuscitace podle pokynů operátora, protože právě ta rozhoduje o přežití.

Ve zkratce

Rozhoduje čas, poškození srdečního svalu narůstá každou minutou.
Typická je tlaková bolest za hrudní kostí trvající déle než pár minut.
Nemusí být krutá, u části lidí zůstane mírná nebo chybí docela.
U žen, seniorů a lidí s cukrovkou bývá průběh netypický.
Volá se 155 a nejede se autem.
Sám člověk si nic nepodává, s výjimkou pokynu operátora.

Co je co

Infarkt vzniká tím, že se uzavře céva vyživující srdeční sval, obvykle sraženinou na podkladě usazenin ve stěně tepny. Část svalu přestane dostávat kyslík a začne odumírat, přičemž rozsah poškození roste s časem. Odtud plyne, proč se všechno točí kolem rychlosti, protože včas otevřená céva znamená menší poškození a lepší vyhlídky.

Od infarktu se odlišuje takzvaná angina pectoris, tedy bolest při námaze, která po zastavení odezní. Ta bývá varováním, že tepny jsou zúžené, a patří k vyšetření, ale není totéž. Podezřelá je hlavně změna, tedy když se bolest objeví při menší zátěži než dřív, trvá déle nebo přijde v klidu.

Co dělat v prvních minutách

Zavolat 155, řídit se pokyny operátora, posadit postiženého do polohy vpolosedě s opřenými zády a uvolnit těsný oděv. Nenechávat ho chodit, nenutit ho k pohybu a nenechávat ho o samotě. Připravit seznam užívaných léků a odemknout dveře, aby se posádka dostala dovnitř.

Léky se nepodávají svévolně. Pokud má člověk předepsaný přípravek pro tyhle situace, použije se podle pokynu lékaře nebo operátora. Nepodává se jídlo ani pití. Pokud postižený ztratí vědomí a nedýchá normálně, zahajuje se stlačování hrudníku podle pokynů operátora a pokračuje se do příjezdu posádky. Pokud je poblíž veřejně dostupný defibrilátor, operátor navede, jak ho použít.

Co bývá zaměněno

Znak	Spíš jiná příčina	Odpovídá spíš infarktu
Charakter	Bodavá, krátká, mění se s nádechem	Tlaková, svíravá, trvalá
Trvání	Vteřiny nebo stálá celý den beze změny	Déle než několik minut
Vliv pohybu	Mění se s polohou a s dotykem hrudníku	Na poloze nezávisí
Zátěž	Bez souvislosti s námahou	Objeví se při námaze nebo i v klidu
Doprovod	Bez dalších projevů	Studený pot, dušnost, nevolnost, úzkost
Postup	Objednat se k lékaři	Volat okamžitě 155

Když příznaky nevypadají typicky

U žen, u starších lidí a u lidí s cukrovkou probíhá infarkt častěji bez výrazné bolesti na hrudi. Místo ní se objeví dušnost při běžné činnosti, nezvyklá slabost a vyčerpání, nevolnost a zvracení, bolest v nadbřišku připomínající žaludeční potíže, bolest čelisti nebo mezi lopatkami a studený pot bez zjevné příčiny.

U cukrovky za tím stojí poškození nervů, které tlumí vnímání bolesti, takže infarkt může proběhnout téměř bez potíží. Právě proto se u těchhle skupin doporučuje brát vážně i nenápadné potíže, které se objevily náhle a nemají jiné vysvětlení. Souvislosti popisuje přehled o tom, jak se pozná cukrovka 2. typu.

Co se traduje a neplatí

Prvním omylem je, že infarkt vždycky krutě bolí. U části lidí je bolest mírná nebo chybí a nahradí ji dušnost a slabost, což je nejčastější důvod pozdního zavolání pomoci.

Druhým omylem je, že bolest musí být vlevo. Šíří se i do obou paží, do krku, do čelisti, mezi lopatky a do horní části břicha, a právě bolest v nadbřišku se nejčastěji zamění za žaludek. Třetím je představa, že mladý člověk infarkt dostat nemůže. Objevuje se i ve čtyřiceti letech, hlavně u kuřáků a u lidí s rodinnou zátěží, a u nich se navíc na infarkt často nepomyslí.

Čtvrtým omylem je, že když bolest po chvíli odezní, je vše v pořádku. Odeznění nevylučuje infarkt ani zúžení tepen a patří k vyšetření. A do pátice, že je rychlejší dojet autem. Záchranná služba natočí záznam srdeční činnosti na místě, začne s léčbou a veze člověka rovnou na pracoviště, které umí tepnu otevřít.

Jak to posuzuje lékař

Posádka natočí záznam srdeční činnosti přímo na místě a podle nálezu se rozhoduje, kam a jak rychle se pojede. V nemocnici se doplňují odběry, které prokáží poškození srdečního svalu, a podle nálezu se přistupuje k vyšetření věnčitých tepen s otevřením uzavřené cévy, což je dnes základní způsob léčby.

Právě proto se tolik zdůrazňuje čas. Cílem je otevřít tepnu co nejdřív od začátku potíží, protože rozsah odumřelého svalu určuje, jak bude srdce fungovat dál. Po zvládnutí akutní fáze se posuzuje funkce srdce a hledají se všechny ovlivnitelné faktory, tedy tlak, cukr, tuky v krvi a kouření.

Co se hodnotí dál

Posuzuje se rozsah poškození, funkce srdce, přítomnost poruch rytmu a stav ostatních tepen. Na tom závisí léčba i doporučení k zátěži. Součástí je také posouzení, jestli není přítomná neléčená spánková apnoe, protože ta riziko dalších příhod zvyšuje. Souvislosti popisuje přehled o tom, jak se pozná spánková apnoe.

Co následuje po infarktu

Zotavení má dvě části a obě jsou stejně důležité. První je léčba, tedy pravidelné užívání předepsaných přípravků, které snižují riziko opakování. Právě jejich svévolné vysazení, obvykle poté, co se člověk cítí dobře, patří k nejčastějším a nejzávažnějším chybám. O jakékoli změně rozhoduje lékař.

Druhou částí je řízený návrat k pohybu. Rehabilitace po infarktu má doložený přínos a probíhá pod dohledem, aby zátěž odpovídala stavu srdce. K tomu patří zanechání kouření, které přináší největší jednotlivý přínos ze všech opatření, úprava stravy, léčba tlaku a cukru a péče o náladu, protože deprese po infarktu je poměrně častá a zhoršuje vyhlídky. Souvislosti popisuje přehled o tom, jak vypadá odvykání kouření.

Čemu se dá předejít

Většina rizikových faktorů je ovlivnitelná a nejsilnějším z nich je kouření, protože jeho zanechání přináší největší jednotlivý přínos a projeví se poměrně rychle. Druhým je krevní tlak, u kterého platí, že se sám neprojeví a musí se měřit, což popisuje přehled o tom, jak se pozná vysoký krevní tlak. Třetím jsou tuky v krvi, které se zjistí odběrem a řeší se podle celkového rizika.

Dál pomáhá pravidelný pohyb, přiměřená hmotnost, omezení soli a alkoholu a léčba cukrovky. Souvislosti shrnuje rozcestník o tom, jak vypadá zdravý jídelníček. Zapomíná se také na spánek a na dlouhodobé napětí, které se na riziku podepisují víc, než se dřív předpokládalo. Nejde přitom o jednorázová opatření, ale o věci, které mají smysl jenom dlouhodobě.

Osm chyb, které se opakují

Čekání, jestli to přejde. Poškození svalu roste každou minutou.
Vysvětlení potíží žaludkem. Bolest v nadbřišku bývá infarkt.
Cesta autem. Hrozí porucha rytmu, kterou zvládne jen posádka.
Čekání na krutou bolest. U části lidí zůstane mírná.
Odbytí odeznělé bolesti. Odeznění infarkt nevylučuje.
Chůze a shánění věcí. Postižený má sedět a nehýbat se.
Podání léků na vlastní pěst. Řídí se pokyny operátora.
Vysazení léčby po zlepšení. Právě ona snižuje riziko opakování.

Poslední bod stojí za rozvedení. Po několika měsících bez potíží bývá pokušení léky omezit, protože se člověk cítí zdravý. Jenže právě tenhle stav je jejich výsledkem a po vysazení riziko další příhody rychle stoupá. Když se objeví nežádoucí účinek, řešením není vysazení, ale výměna přípravku, o které rozhoduje lékař.

Rizikové skupiny

Nejvyšší riziko mají kuřáci, lidé s vysokým tlakem, s cukrovkou, s poruchou tuků v krvi, s nadváhou a s nedostatkem pohybu, dále lidé s předčasným výskytem srdečních příhod v rodině. Zásadní je, že se rizika sčítají, takže kombinace několika mírných je horší než jeden výrazný faktor.

U žen se riziko výrazně zvyšuje po přechodu a průběh bývá častěji netypický, což vede k pozdějšímu rozpoznání. U seniorů se místo bolesti objevuje zmatenost, slabost a dušnost. Samostatnou skupinou jsou lidé s onemocněním ledvin, u kterých je riziko výrazně vyšší, což popisuje přehled o tom, jak se pozná onemocnění ledvin.

Proč rozhoduje resuscitace

Část infarktů se zkomplikuje poruchou srdečního rytmu, při které srdce přestane účinně pumpovat krev. Člověk ztratí vědomí během vteřin a bez okamžité pomoci nastává nevratné poškození mozku během několika minut. Právě proto se stlačování hrudníku zahajuje hned a nečeká se na posádku, protože v mezidobí udržuje průtok krve.

Postup je jednodušší, než si většina lidí myslí. Zjistí se, jestli člověk reaguje a dýchá normálně, zavolá se 155, zapne se hlasitý odposlech a operátor navede zbytek, včetně tempa stlačování. Lapavé dechy nejsou normální dýchání a jsou důvodem k zahájení resuscitace, ne k čekání. Pokud je poblíž veřejně dostupný defibrilátor, přístroj sám hlasem popíše, co dělat, a nedovolí podat výboj tam, kde by neměl. Nedělat nic je jediná chyba, která se nedá napravit.

Jak si vést doma poznámky

Nejužitečnější je mít předem na viditelném místě přehled užívaných léků, alergií a prodělaných nemocí, ideálně na jednom listu. V akutní situaci to nikdo nestíhá hledat a posádce to výrazně pomůže. Vyplatí se také vědět, kde je nejbližší veřejně dostupný defibrilátor, a alespoň jednou si projít, jak vypadá resuscitace.

Po infarktu se hodí zapisovat, jak člověk snáší zátěž, tedy kolik ujde bez potíží, jestli se objevuje dušnost nebo tlak na hrudi a při jaké činnosti. Zapisuje se také tlak a tep, pokud se doma měří, a všechny užívané léky. Právě záznam zátěže pomáhá lékaři rozhodnout, jestli se dá zatížení zvyšovat, nebo je potřeba léčbu upravit.

Časté otázky

Musí infarkt krutě bolet?

Nemusí. U části lidí je bolest mírná nebo chybí a nahradí ji dušnost, slabost a studený pot.

Může se bolest projevit jinde než na hrudi?

Může. Šíří se do paží, do krku, do čelisti, mezi lopatky a do horní části břicha, kde se často zamění za žaludeční potíže.

Co když bolest po chvíli odezněla?

Přesto patří k vyšetření. Odeznění infarkt ani zúžení tepen nevylučuje a další příhoda může přijít brzy.

Mám postiženého vézt autem?

Ne. Hrozí život ohrožující porucha rytmu a posádka natočí záznam srdeční činnosti a začne s léčbou na místě.

Můžu podat nějaký lék?

Jen podle pokynu operátora nebo lékaře, případně přípravek, který má člověk pro tyhle situace předepsaný. Nic jiného se nepodává.

Proč mají ženy jiné příznaky?

Průběh u nich bývá častěji netypický, tedy s dušností, nevolností a slabostí místo výrazné bolesti, což vede k pozdějšímu rozpoznání.

Můžu po infarktu sportovat?

Návrat k pohybu je součástí léčby, ale probíhá řízeně a míru zátěže určuje lékař podle funkce srdce.

Můžu vysadit léky, když se cítím dobře?

Ne. Dobrý stav je obvykle jejich výsledkem a po vysazení riziko další příhody rychle stoupá. O změně rozhoduje lékař.

U akutních stavů rozhoduje hlavně to, jestli se pomoc zavolá včas. Ostatní přehledy téhle řady najdete v rozcestníku o tom, jak poznat, co se děje s tělem.

Zdroje

Upozornění

Tenhle text je informační přehled pro laiky, ne lékařská rada, a nenahrazuje vyšetření ani konzultaci s odborníkem. Neslouží k určení ani k vyloučení diagnózy. Při podezření na infarkt je vždy namístě volat záchrannou službu na čísle 155 a řídit se pokyny operátora.