Antioxidanty v zimním jídelníčku nemusí chybět ani ve chvíli, kdy ubyde čerstvého ovoce. Dají se najít v typicky zimních potravinách, jako je zelí, kysané zelí, červená řepa, mrkev, dýně, cibule, ořechy, semínka a mražené bobule, a v zimě k nim přibývají citrusy, které mají právě v chladných měsících hlavní sezónu dovozu z jihu Evropy. Stačí vědět, kde antioxidanty hledat a jak s nimi v kuchyni zacházet, aby z nich na talíři zůstalo co nejvíc.
V článku projdeme zimní zdroje antioxidantů, vysvětlíme, co s nimi dělá vaření, a to včetně případů, kdy tepelná úprava naopak pomáhá. Podíváme se také na to, kdy může dávat smysl doplněk stravy, proč vyšší dávka neznamená automaticky lepší výsledek a kdy je rozumné probrat doplňky s lékařem nebo lékárníkem. Na konci najdete jednoduchý postup pro běžný zimní týden.
Proč na antioxidanty v zimě myslet
Na antioxidanty se v zimě vyplatí myslet proto, že se jídelníček přirozeně zužuje a s ním i pestrost látek, které tělo běžně přijímá z rostlinné stravy. Antioxidanty nejsou jedna látka, ale široká skupina. Patří sem vitamin C a vitamin E, karotenoidy jako beta-karoten, lykopen nebo lutein a také rostlinné polyfenoly, například antokyany v tmavém ovoci nebo flavonoidy v cibuli. Každá potravina jich nese jinou kombinaci.
Pestrost je důležitější než jedna potravina
Protože se antioxidanty v potravinách liší, nejlépe funguje rozmanitost během celého týdne, ne hon za jednou zázračnou surovinou. Lidé, kteří jedí víc ovoce a zeleniny, mají podle dlouhodobých pozorování nižší riziko řady nemocí, ale odborníci upozorňují, že za tím nestojí jen samotné antioxidanty. Roli hraje i vláknina, další látky v rostlinách a celkový životní styl. Antioxidanty proto berte jako součást vyvážené stravy, ne jako samostatný lék.
Zimní zdroje antioxidantů po ruce
V zimě je z čeho vybírat, jen se zdroje antioxidantů trochu přesouvají od čerstvého letního ovoce k zelenině ze sklepa, mraženým plodům a dováženým citrusům. Do nákupního seznamu se hodí:
- zelí, červené zelí, kysané zelí a kadeřávek
- červená řepa, mrkev, dýně a další kořenová zelenina
- cibule a česnek
- ořechy a semínka, například vlašské ořechy, mandle nebo slunečnicová semínka
- mražené bobule, jako jsou borůvky, ostružiny, rybíz nebo maliny
- citrusy, tedy pomeranče, mandarinky, klementinky, grapefruity a citrony
Zelenina ze sklepa i z pole
Zelí a kysané zelí jsou tradičním zimním zdrojem vitaminu C, červené zelí navíc obsahuje antokyany, které mu dávají fialovou barvu. Mrkev a dýně nesou beta-karoten, červená řepa barviva zvaná betalainy. Kadeřávek patří k zelenině, která snese mráz, a přidává vitamin C i lutein. Kysané zelí je nejlepší jíst syrové, protože vařením přichází o část vitaminu C, a hodí se třeba do salátu s jablkem a mrkví.
Ořechy, semínka a mražené ovoce
Ořechy a semínka jsou dobrým zdrojem vitaminu E, který se rozpouští v tucích, a vlašské ořechy obsahují i polyfenoly. Hrst denně jako svačina nebo posyp kaše stačí. Mražené bobule se obvykle sklízejí ve zralosti a rychle se zmrazují, takže si drží velkou část původních vitaminů. Studie srovnávající čerstvé, několik dní skladované a mražené ovoce a zeleninu došla k tomu, že se mražené plody od čerstvých většinou výrazně neliší a často obstojí lépe než ty, které několik dní leží v lednici.
Citrusy mají v zimě sezónu
Citrusy nejsou zimní zásoba, ale čerstvé ovoce, které má v chladných měsících hlavní sezónu. Pomeranče, mandarinky a klementinky se ve Středomoří sklízejí zhruba od podzimu do jara, takže se k nám v zimě dostávají v nejlepší kondici. Jsou dobrým zdrojem vitaminu C a dají se jíst syrové, což je pro citlivé vitaminy ideální. Jeden pomeranč nebo pár mandarinek denně je jednoduchý způsob, jak zimní jídelníček oživit.
Co s antioxidanty dělá vaření
Vaření s antioxidanty zachází různě podle toho, o jakou látku jde, a neplatí jednoduché pravidlo, že tepelná úprava vždycky škodí. Vitamin C a část polyfenolů jsou citlivé na teplo a rozpouštějí se ve vodě, takže je dlouhé vaření ve velkém množství vody snižuje. Naopak u lykopenu a některých dalších karotenoidů může tepelná úprava jejich dostupnost pro tělo zvýšit, protože teplo pomáhá uvolnit je z buněčných stěn rostliny.
Kde šetrnost pomáhá
Zeleninu bohatou na vitamin C, jako je zelí, brokolice nebo kadeřávek, je lepší dusit krátce nebo vařit v páře než dlouho vařit ve vodě. Studie opakovaně ukazují, že při vaření v páře se ztrácí méně vitaminu C než při vaření ve vodě, protože se vitamin nevyplavuje do vody, kterou pak vylijeme. Pomůže také přidat k hotovému jídlu kousek čerstvé složky, třeba nakrájenou cibulku, petrželku nebo citronovou šťávu.
Kde teplo a tuk naopak pomáhají
Rajčatová omáčka nebo rajčatový protlak jsou dobrým příkladem opačného efektu. Výzkum ukázal, že ohřátím rajčat spolu s trochou tuku se lykopen z jídla vstřebá lépe než ze syrových rajčat. Karotenoidy se rozpouštějí v tucích, a proto se mrkev, dýně nebo rajčata hodí připravovat s kapkou oleje. Ani u nich však nepřehánějte délku ani teplotu, protože beta-karoten se při velmi intenzivním zahřívání také částečně rozkládá.
Jak zacházet s mraženým ovocem
Mražené ovoce je dobré rozmrazovat šetrně, ideálně pomalu v lednici, a nevylévat šťávu, ve které část rozpustných látek zůstává. Když bobule přidáváte do kaše nebo jogurtu, můžete je dát rovnou zmrazené a nechat je povolit v teple jídla. Opakované rozmrazování a zmrazování se nedoporučuje, protože ovoce ztrácí strukturu i chuť. Do smoothie nebo koktejlu lze mražené ovoce použít bez rozmrazení.
Strava, nebo doplněk
Základem příjmu antioxidantů by měla být strava, doplněk může mít smysl jen tehdy, když jídelníček dlouhodobě nenabízí potřebnou pestrost nebo když ho doporučí lékař. Odborné instituce upozorňují, že výzkum nepotvrdil, že by antioxidační doplňky předcházely rakovině, onemocnění srdce nebo šedému zákalu. Antioxidanty v doplňcích se navíc mohou v těle chovat jinak než stejné látky v potravině, kde působí společně s mnoha dalšími složkami.
Proč víc neznamená lépe
Vysoké dávky antioxidačních doplňků nejsou vždy vhodné a mohou škodit. Dávky v doplňcích bývají mnohem vyšší, než jaké člověk přijme z jídla. Vysoké dávky vitaminu C mohou způsobit průjem, nevolnost nebo křeče v břiše a u lidí s nadměrným ukládáním železa mohou potíže zhoršit. Vysoké dávky vitaminu E mohou zvyšovat riziko krvácení. Vitaminy rozpustné v tucích se navíc v těle ukládají, takže je u nich předávkování možné, typicky právě nadměrným užíváním doplňků.
Jak vybírat, když doplněk zvažujete
Kdo po doplňku sáhnout chce, může si přehled přípravků prohlédnout v kategorii Antioxidanty v obchodě s doplňky stravy. Při výběru se dívejte hlavně na složení a dávku jednotlivých látek, nekombinujte bez rozmyslu několik přípravků se stejnými vitaminy a držte se doporučeného dávkování na obalu. Doplněk má doplnit konkrétní mezeru v jídelníčku, ne nahradit zeleninu, ovoce ani návštěvu lékaře, když vás trápí zdravotní potíže.
Kdy se poradit s lékařem nebo lékárníkem
S lékařem nebo lékárníkem je dobré se poradit vždy, když užíváte léky, máte chronické onemocnění, jste těhotná nebo kojíte, kouříte, anebo když chcete doplněk dávat dítěti. V těchto situacích může mít i běžně dostupný přípravek jiné účinky než u zdravého dospělého. Lékárník vám na místě řekne, jestli se doplněk nebije s vašimi léky, a poradí, jakou dávku zvolit.
Léky a léčba
Vitamin E se může ovlivňovat s léky na ředění krve a s léky proti srážení krevních destiček. Kombinace několika antioxidantů v jedné studii snížila účinek léků na snížení cholesterolu. Antioxidanty mohou také ovlivnit účinnost některých způsobů léčby rakoviny, proto by lidé podstupující onkologickou léčbu měli jakýkoli doplněk nejdřív probrat se svým onkologem. Při každé návštěvě lékaře proto zmiňte i doplňky, nejen léky na předpis, protože i ony mohou ovlivnit výsledek léčby.
Těhotenství, kuřáci a děti
V těhotenství je třeba dávat pozor hlavně na vysoké dávky vitaminu A z doplňků, které mohou poškodit vývoj plodu, zatímco beta-karoten z mrkve takové riziko nepředstavuje. Kuřáci by se měli vyhnout doplňkům s vysokými dávkami beta-karotenu, protože ve velkých studiích u nich zvyšovaly riziko rakoviny plic. Beta-karoten z běžné stravy problém nepředstavuje. U dětí a kojících žen o doplňku vždy rozhoduje lékař.
Jak na antioxidanty v zimě v praxi
V praxi stačí pár jednoduchých zvyků, které udrží zimní jídelníček pestrý i v lednu a nevyžadují složité vaření ani drahé suroviny. Následující postup můžete projít jednou týdně při plánování nákupu:
- Zařaďte ke každému hlavnímu jídlu jednu porci zeleniny, střídejte zelí, řepu, mrkev, dýni a kadeřávek.
- Kupte si na týden citrusy a dejte si denně pomeranč, grapefruit nebo pár mandarinek.
- Mějte v mrazáku bobule a přidávejte hrst do ranní kaše, jogurtu nebo tvarohu.
- Nahraďte sladkou svačinu hrstí ořechů nebo semínek.
- Zeleninu s vitaminem C vařte krátce v páře, rajčata, mrkev a dýni připravujte s trochou oleje.
- Kysané zelí jezte aspoň občas syrové, třeba jako salát.
- Pokud zvažujete doplněk a užíváte léky, kouříte nebo jste těhotná, poraďte se nejdřív s lékařem nebo lékárníkem.
Časté dotazy k antioxidantům v zimě
Jsou citrusy v zimě dobrým zdrojem antioxidantů?
Ano, v zimě mají citrusy hlavní sezónu a jsou dobrým zdrojem vitaminu C. Protože se jedí syrové, vitamin C v nich nepřichází o hodnotu vařením. Pomeranč nebo pár mandarinek denně je snadný způsob, jak zimní jídelníček oživit.
Je lepší jíst rajčata syrová, nebo vařená?
Obojí má smysl. Syrová rajčata dodají víc vitaminu C, zatímco z ohřáté rajčatové omáčky s trochou tuku tělo lépe vstřebá lykopen. Ideální je obě formy během týdne střídat.
Ztrácí kysané zelí vařením vitamin C?
Ano, část vitaminu C se při vaření ztrácí a navíc se vyplavuje do vody. Proto je dobré jíst kysané zelí aspoň občas syrové, třeba jako salát s jablkem a mrkví. Když ho vaříte, nevařte ho zbytečně dlouho.
Můžu brát antioxidační doplněk preventivně celou zimu?
U zdravého člověka s pestrou stravou to obvykle potřeba není a výzkum nepotvrdil, že by doplňky předcházely nemocem. Vysoké dávky navíc nejsou vždy vhodné. Pokud doplněk zvažujete, držte se doporučeného dávkování a při užívání léků se poraďte s lékárníkem.
Proč by kuřáci neměli užívat beta-karoten?
Ve velkých studiích zvyšovaly vysoké dávky beta-karotenu v doplňcích u kuřáků riziko rakoviny plic. Týká se to doplňků, ne mrkve nebo dýně v běžné stravě. Kuřák, který chce užívat multivitamin, by si měl ověřit složení a poradit se s lékařem nebo lékárníkem.
Jsou mražené bobule stejně hodnotné jako čerstvé?
Ve většině srovnání se mražené plody od čerstvých výrazně neliší a často obstojí lépe než ovoce, které několik dní leží v lednici. Obvykle se sklízejí zralé a rychle se zmrazují. Rozmrazujte je šetrně a šťávu nevylévejte.




