Turistika s dětmi může být pro rodinu výborný způsob, jak trávit víkendy, pokud se trasa i tempo přizpůsobí věku dětí. Děti nechodí kvůli převýšení ani času na rozcestníku, ale kvůli potoku, kamenům, zvířatům nebo zmrzlině na chatě. Základ je jednoduchý: trasa s cílem, který dítě láká, krátké úseky, hodně přestávek a rezerva sil na cestu zpátky. Najdete tu rady podle věku od nosítka pro nejmenší po školáky, výbavu, hry na cestě i pravidla bezpečnosti.
Text je určený rodičům, prarodičům a všem, kdo chtějí vzít děti do přírody a nechtějí, aby výlet skončil pláčem v půlce cesty. Pokud sami teprve začínáte, pomůže vám i návod turistika pro začátečníky.
Ve zkratce
- Trasu vybírejte podle dítěte, ne podle sebe: s cílem, vodou nebo vyhlídkou, ideálně okružní.
- Počítejte s dvojnásobkem až trojnásobkem času, který by trasa zabrala dospělému.
- Přestávky dělejte zhruba každou půlhodinu, vždy s pitím a něčím malým k snědku.
- Do batohu patří náhradní tričko, ponožky, pláštěnka, náplasti a píšťalka.
- Domluvte pravidla: nevybíhat před dospělého, nesejít z cesty, při nejasnosti stát.
- Po výletu dítě zkontrolujte, jestli na kůži nemá klíště.
Nejmenší děti: šátek a nosítko
Dítě, které ještě samo nechodí, se dá vzít na procházku v šátku nebo v nosítku. Šátek se hodí na kratší úseky a pro úplně nejmenší, nosítko s oporou zad pro větší děti, které už samostatně drží hlavičku a sedí. Při výběru se řiďte údaji výrobce o vhodné hmotnosti a věku dítěte a nosítko si předem vyzkoušejte doma. Dítě v něm musí mít volné dýchací cesty a hlavičku podepřenou podle návodu a vy musíte umět nosítko bezpečně nasadit i bez cizí pomoci.
Dítě v nosítku se nehýbe, proto může vychladnout dřív než vy, a na slunci se zároveň snadno přehřeje. Pravidelně mu ohmatejte krk a záda, jestli nejsou studená ani zpocená, a vrstvy podle toho přidejte nebo ubírejte. Chraňte hlavičku a krk před sluncem. Trasu volte rovinatou, bez zbytečně exponovaných úseků, protože nesete i jeho váhu a ztráta rovnováhy by byla riziková pro oba. Každou hodinu se zastavte, dítě vyndejte, nakrmte a nechte ho trochu se pohybovat.
Kočárek na výletě
Terénní kočárek se dá využít na zpevněných, širokých a rovinatých cestách: lesní cesty, okolí přehrad, parky. Na stezce s kořeny, schody a kameny se tlačí těžko a nikoho to nebaví. Před výletem si ověřte stav povrchu a počítejte s tím, že na náročnějším úseku budete dítě nosit v náručí nebo v nosítku, které je dobré mít v záloze.
Předškoláci: krátké trasy s cílem
Čtyřleté dítě zvládne ujít kratší úsek pěšky, pokud má před sebou něco konkrétního. Nejlépe fungují trasy s jasným cílem: rozhledna, potok, pramen, hrad nebo chata se zmrzlinou. Pokud je trasa okružní, dítě nevidí dvakrát stejný úsek a výlet je zajímavější.
Počítejte s tím, že tempo nenastavujete vy, ale dítě. Zastaví se u každé housenky, kamene a větvičky a právě to je podstata výletu. Když budete tlačit na rychlost, dítě se rychle unaví a odmítne jít dál. Na první výlety naplánujte radši polovinu toho, co byste zvládli sami. Podrobný postup, jak trasu poskládat, najdete v návodu jak naplánovat turistickou trasu.
Školáci: delší výlety a samostatnost
Děti se v kondici liší a u školáků jsou rozdíly ještě výraznější. Osmileté dítě může jít i několik hodin s přestávkami, pokud ho trasa baví. Dejte mu úkoly: ať drží mapu, hledá značky nebo vybere místo na svačinu. Dítě, které se na plánování podílí, si výlet víc užije a méně se vymlouvá.
Vlastní batůžek má pro školáka malý objem a nese v něm vodu, svačinu a pláštěnku. Těžší věci patří rodičům. Při výběru dětského batohu se můžete inspirovat zásadami z článku turistický batoh, jen v menší velikosti, která dítěti sedne na záda a nestahuje ho dozadu.
Obuv pro dítě
Dítě potřebuje pevnou, pohodlnou obuv s dobrou podrážkou a dostatkem místa pro prsty. Tenisky s hladkou podrážkou na kamenité stezce nestačí. Dětská noha rychle roste, proto zkoušejte boty odpoledne a nenakupujte je s velkou rezervou, ve které by se noha posouvala. Zásady výběru jsou stejné jako u dospělých a najdete je v článku jak vybrat turistické boty.
Tempo, přestávky a hry
Dobrý dětský výlet má víc přestávek než výlet dospělých. Zastavujte se zhruba každou půlhodinu, u menších dětí i častěji. Přestávka nemusí být dlouhá, stačí se napít, sníst něco malého a rozhlédnout se. Když přijde únava, často pomůže změna činnosti místo dalšího přemlouvání.
Rezervu času si vždy započítejte do plánu. Když dospělý projde trasu za dvě hodiny, s dítětem počítejte dvojnásobek až trojnásobek. Je-li dítě naštvané, hladové nebo mu je zima, nepokračujte dál, dokud problém nevyřešíte. První příznaky únavy jsou zhoršená nálada, zpomalení a zakopávání. V tu chvíli je lepší přestávku prodloužit, než pak dítě nést posledních pár kilometrů.
Hry na cestě
Hry zkracují čas a odvádějí pozornost od únavy. Nemusíte kupovat nic zvláštního, stačí fantazie a to, co najdete okolo.
- Hledání pokladu: před výletem připravte seznam věcí, které je třeba najít: zelený list, šiška, hladký kamínek, pírko.
- Zvuky lesa: zastavte se, zavřete oči a hádejte, co slyšíte.
- Značky: kdo první uvidí turistickou značku, získává bod. Dítě se tak učí i orientovat.
- Stavba z přírodnin: při přestávce postavíte domeček pro skřítka z větviček a kamenů, které leží na zemi. Nic nelámejte ani netrhejte a po odchodu domeček rozeberte.
- Focení: dítě dostane úkol vyfotit tři zajímavé věci.
Hry na cestě fungují nejlépe, když se jich zúčastníte i vy. Děti dobře vnímají, jestli se rodiče baví, nebo jen čekají, kdy bude konec. Dobře fungují i sběratelské turistické známky a vizitky, které dětem dávají důvod dojít až na místo.
Oblečení a výbava
Děti se potí a zároveň rychle vychladnou, proto je vhodné je obléknout do více vrstev, které lze přidat nebo ubrat. Princip je stejný jako u dospělých a vysvětluje ho článek jak vrstvit oblečení. Do batohu přibalte náhradní tričko, ponožky a pláštěnku, protože děti se rády namočí v potoce a mokré oblečení může výlet ukončit.
Kromě toho nezapomeňte na čepici nebo kšiltovku, opalovací krém, kapesníky, malou lékárničku s náplastmi a sáček na odpadky. Celý kontrolní seznam najdete v článku co si vzít na turistiku. Krém a pokrývka hlavy jsou důležité hlavně v létě, kdy je dětská kůže na slunci citlivější než kůže dospělých.
Jídlo a pití
Děti se unaví rychleji než dospělí a hladové nebo žíznivé bývají nevrlé, proto jim nabízejte jíst a pít častěji. Při každé přestávce nabídněte vodu a něco malého. Dobře se hodí nakrájené ovoce, krekry, chlebíčky a tyčinky, zvlášť když si dítě může „odměnu“ vybrat až na vyhlídce. Víc o jídle a pití na výletě píšeme v článku co jíst na turistice.
Lahev by měla být taková, aby se dítě dokázalo samo napít bez rozlití. V teplém počasí berte víc vody a nabízejte ji i tehdy, když si dítě žízeň neřekne. Děti často nepoznají, že jim je horko, a pak se objeví bolest hlavy a podrážděnost, což mohou být příznaky přehřátí nebo nedostatku tekutin.
Bezpečnost dětí na výletě
Dítě musí být vždy na dohled. Nepouštějte ho dopředu na křižovatky, k břehu ani k okrajům strmých úseků. Před výletem se s dětmi dohodněte na jednoduchých pravidlech: nevybíhat před dospělého, neodbočovat ze stezky a při nejasnosti stát.
- Domluvte se, co dělat, když se dítě ztratí: zastavit se, zůstat na místě a nechodit do lesa.
- Dejte mu píšťalku, kterou může přivolat pomoc, a vysvětlete, že píská jen v nouzi.
- Oblečte ho do výrazné barvy nebo mu připněte reflexní prvek.
- Napište mu na papírek vaše telefonní číslo a vložte mu ho do kapsy.
- Po výletu dítě zkontrolujte, zda na kůži nejsou klíšťata, hlavně na hlavě, za ušima, v podpaží a v záhybech. Jak postupovat dál, popisuje text jak poznat boreliózu po klíštěti.
Co dělat, když se dítě ztratí
Když se dítě ztratí, je nejdůležitější zachovat klid. Projděte poslední úsek, volejte jeho jméno a dívejte se na křižovatkách. Pokud ho nenajdete do několika minut, neváhejte a zavolejte Horskou službu na čísle 1210 nebo na jednotné evropské číslo 112. Nahlaste, kde jste byli naposledy spolu, jak dítě vypadá a co má na sobě.
Rozumně vybírejte i trasu. Vyhněte se strmým srázům, úsekům s řetězy a místům, kde hrozí pád. Když se blíží bouřka, trasu zkraťte a sestupte z hřebene nebo odkrytých míst; neschovávejte se pod osamělými stromy. Podrobnosti o počasí a přivolání pomoci najdete v článku bezpečnost na horách.
Modelová situace: rodiče se čtyřletým a osmiletým dítětem
Zuzana a Martin plánují nedělní výlet se Samem (čtyři roky) a Aničkou (osm let). Vyberou si okružní trasu s potokem a chatou jako cílem, která by dospělému zabrala zhruba hodinu. S dětmi si na ni vyhradí celé dopoledne. Malý Sam půjde většinu cesty pěšky, ale pro případ únavy si rodiče vezmou nosítko.
Anička nese vlastní batůžek s lahví a pláštěnkou a v roli navigátorky hledá značky. Přestávky dělají u potoka a na louce. U chaty si dají polévku a zmrzlinu. Na zpáteční cestu mají dohodu: kdo se unaví, řekne to a společně se zastaví. Když se Sam po hodině začne vléct, rodiče vytáhnou hru na hledání pokladů a nálada se obrátí. Výlet trvá tři hodiny, ne jednu, ale všichni se vrátí spokojení a příště se těší na další.
Věk, délka výletu, tip
Údaje slouží jen jako orientace. Každé dítě je jiné a důležitý je jeho zájem, kondice a počasí.
| Věk | Orientační délka výletu | Tip |
|---|---|---|
| Miminko a batole v nosítku | Krátké procházky 1 až 2 hodiny | Rovinatý terén, častější zastávky, ochrana před sluncem |
| 3 až 5 let | 1 až 2 hodiny s přestávkami | Trasa s cílem, potok nebo vyhlídka, nosítko v záloze |
| 6 až 8 let | 2 až 4 hodiny | Vlastní batůžek, úkoly navigátora, hry |
| 9 až 12 let | 3 až 5 hodin | Podle kondice zvládnou i větší převýšení, nechte je vybrat trasu |
| Teenageři | Podle kondice | Zapojit do plánování, nechat nést víc |
Druhá tabulka přehledně ukazuje, co zabalit na výlet podle potřeb dítěte.
| Věc | Proč | Poznámka |
|---|---|---|
| Náhradní oblečení | Mokré nohy nebo bláto | Tričko, ponožky, kalhoty |
| Pláštěnka | Déšť a vítr | Vyzkoušejte předem, ať ji dítě umí obléknout |
| Láhev s vodou | Pravidelné pití | Taková, ze které se dá pít samostatně |
| Svačina a odměna | Energie a motivace | Něco malého, co dítě má rádo |
| Píšťalka a papírek s číslem | Bezpečnost | Nacvičte použití předem |
| Náplasti a kapesníky | Drobné odřeniny | Zabalené nahoře v batohu |
Časté otázky
Od kdy mohu brát dítě na turistiku?
Na krátké a rovinaté procházky můžete jít už s miminkem v šátku nebo nosítku. U delších tras se řiďte stavem dítěte, počasím a pokyny výrobce nosítka.
Jak dlouhá trasa je vhodná pro čtyřleté dítě?
Plánujte kratší úseky, přibližně jednu až dvě hodiny i s přestávkami, a mějte připravené nosítko. Trasa by měla mít cíl, který dítě láká.
Co dělat, když dítě nechce jít dál?
Zastavte, zjistěte příčinu (hlad, žízeň, zima, únava) a nabídněte přestávku nebo hru. Pokud se nálada nezlepší, trasu zkraťte.
Dá se jít s kočárkem?
Jen po rovné, zpevněné a široké cestě. Na stezkách s kořeny a schody je kočárek nepraktický.
Jak dítě motivovat?
Dejte mu úkol, cíl a hru. Důležité je také, aby se bavil i dospělý a neptal se každých pět minut, kdy už bude konec.
Co dělat, když se dítě ztratí?
Ještě před výletem se domluvte, že dítě má zůstat stát na místě a zapískat. Hned začněte hledat v okolí a pokud ho do několika minut nenajdete, volejte Horskou službu na 1210 nebo tísňovou linku 112.
Další návody najdete v přehledu Turistika a kempování a v rubrice Sport.




