Omrzliny nevznikají jen v horách a při extrémních teplotách. Stačí vlhko, vítr a několik hodin venku v nevhodných rukavicích, případně jediná noc, kdy někdo usne v chladu. Zrádné je hlavně to, že postižené místo přestane bolet a člověk to považuje za zlepšení.
Tenhle text popisuje, jak omrzliny vznikají, které části těla jsou nejohroženější, jak se pozná lehké a jak vážnější postižení, co dělat a hlavně co nedělat při ošetření, a jak se dá omrznutí předejít i při běžném pobytu venku.
Ve zkratce
- Vítr a vlhko zvyšují riziko víc než samotná teplota.
- Nejohroženější jsou prsty, uši, nos a tváře.
- Ztráta citlivosti není zlepšení, ale varování.
- Zahřívá se postupně, nikdy ne přímým teplem.
- Sníh a tření omrzlé místo poškodí.
- Alkohol riziko zvyšuje, i když zahřeje.
Jak omrzlina vzniká
Při chladu tělo omezí prokrvení periferie, aby udrželo teplotu jádra. Prsty, uši a nos se tak ochlazují nejrychleji. Když teplota tkáně klesne dost nízko, poškodí se buňky a při hlubším postižení se tvoří ledové krystaly.
Rozhodující není jen údaj na teploměru. Vítr odvádí teplo mnohem rychleji, takže se při stejné teplotě riziko výrazně zvyšuje. Podobně působí vlhko, tedy propocené nebo promočené oblečení a mokré rukavice, protože voda odvádí teplo řádově účinněji než vzduch.
Kdo je ohroženější
Lidé s poruchami prokrvení, s cukrovkou, kuřáci, starší lidé a malé děti, které mají větší povrch těla vzhledem k hmotnosti. Riziko zvyšuje i únava, hlad a alkohol, protože ten rozšíří cévy v kůži, navodí pocit tepla a zároveň urychlí ztrátu tepla z těla.
| Stupeň | Jak vypadá | Co dělat |
|---|---|---|
| Podchlazení kůže | Bledost, píchání, bolest | Do tepla, postupně zahřát |
| Lehká omrzlina | Ztráta citu, vosková kůže | Zahřívat vlažnou vodou |
| Puchýře | Po zahřátí čiré puchýře | Nepropichovat, k lékaři |
| Tmavá tkáň | Modrošedá až černá | Okamžitě lékařská pomoc |
| Celkové prochladnutí | Třes, zmatenost, spavost | Volat pomoc, nezahřívat prudce |
| Po zahřátí | Silná bolest při obnově prokrvení | Je to očekávané |
Jak omrznutí poznat
Nejdřív bledne kůže, píchá a bolí. Následuje ztráta citlivosti, kdy postižené místo znecitliví a bolest ustoupí, což se mylně vykládá jako zlepšení. Kůže může být na dotek tuhá a voskově bledá.
Skutečná hloubka postižení se často pozná až po zahřátí, kdy se objeví zarudnutí, otok, silná bolest a případně puchýře. Právě proto se rozsah nehodnotí venku v mrazu, ale až po ošetření, a proto se u nejasného stavu raději vyhledá pomoc.
Co dělat
Dostat se do tepla, sundat mokré oblečení, prstýnky a hodinky, protože otok po zahřátí sevře. Postižené místo zahřívat postupně, ideálně ponořením do vlažné vody, ne horké, a k tomu doplnit teplé nápoje a přikrýt zbytek těla.
Zahřívání bolí a je to normální, protože se obnovuje prokrvení. Nemá se přerušovat. Zároveň platí, že se nezahřívá tam, kde hrozí opětovné zmrznutí, tedy když má člověk před sebou ještě dlouhou cestu v mrazu, protože opakované zmrznutí poškodí tkáň víc.
Čeho se vyvarovat
Tření sněhem, masírování a jakéhokoli mechanického dráždění, protože poškozená tkáň se tím trhá. Dále přímého tepla, tedy radiátoru, ohně, fénu nebo horké vody, protože znecitlivělé místo nepozná popálení. A alkoholu, který zahřeje jen zdánlivě.
Kdy volat pomoc
Při puchýřích, při tmavém zabarvení tkáně, při ztrátě citlivosti, která po zahřátí nemizí, a při postižení velké plochy. Také vždy u dětí a u lidí s cukrovkou nebo poruchou prokrvení, protože u nich se stav vyvíjí jinak.
Naléhavý je i stav celkového prochladnutí, tedy silný třes, zmatenost, nesrozumitelná řeč, spavost nebo lhostejnost. Tady se člověk nezahřívá prudce a nedává se mu alkohol, jen se zabalí, chrání před dalším chladem a přivolá se pomoc.
Jak omrzlinám předcházet
Vrstvením oblečení, kdy vnitřní vrstva odvádí vlhkost a vnější chrání před větrem. Rukavice fungují lépe než prstové, čepice pokrývající uši je základ a obuv nesmí být těsná, protože stlačené prsty se prokrvují hůř.
Dále je potřeba průběžně kontrolovat prsty, uši a nos, hlavně u dětí, které si ztrátu citu neuvědomí a samy nic neřeknou. Vyplatí se mít náhradní suché rukavice a ponožky a nepodceňovat krátké přesuny, protože právě ty se podceňují nejčastěji.
Sedm věcí o omrzlinách
- Počítat s větrem a vlhkem, ne jen s teplotou.
- Sledovat prsty, uši a nos, hlavně u dětí.
- Brát ztrátu citlivosti jako varování.
- Zahřívat postupně vlažnou vodou.
- Netřít sněhem a nemasírovat.
- Nepoužívat přímé teplo.
- Nezahřívat, když hrozí opětovné zmrznutí.
Třetí bod je jádro celého tématu. Bolest je signál, že se s místem ještě dá něco dělat, a když zmizí, působí to jako úleva. Ve skutečnosti je to okamžik, kdy se stav zhoršuje, a člověk pokračuje v činnosti dál, protože ho nic neupozorňuje. Právě proto se omrzliny objevují nejčastěji u těch, kdo měli venku napilno, a proto se prsty a uši kontrolují aktivně, ne až když začnou vadit.
Jak si vést doma poznámky
Po omrznutí si zapište, které místo bylo postižené a jak dlouho trvalo, než se citlivost vrátila. Omrzlá místa bývají k chladu citlivější i po letech a tenhle záznam pomůže při dalším pobytu venku.
Zaznamenejte si i to, jaké vybavení selhalo, tedy které rukavice promokly nebo které boty tlačily. Právě z těchhle drobností se skládá výbava, se kterou se příště nic nestane.
Zimní provoz domácnosti shrnuje přehled o ročním cyklu domácnosti, obranyschopnost rozebírá článek se čtyřmi tipy na imunitní systém, a rozpoznání dalších potíží shrnuje přehled článků o rozpoznání potíží.
Časté otázky
Kdy omrzliny hrozí
Nejen v silném mrazu. Riziko výrazně zvyšuje vítr a vlhko, tedy mokré rukavice nebo propocené oblečení.
Které části těla jsou nejohroženější
Prsty na rukou a nohou, uši, nos a tváře, protože se při chladu prokrvují nejméně.
Proč přestane postižené místo bolet
Protože ztratilo citlivost. Není to zlepšení, ale varovný signál, že se stav zhoršuje.
Jak omrzlé místo zahřát
Postupně, ideálně ponořením do vlažné vody. Zahřívání bolí, a to je očekávané.
Můžu použít radiátor nebo fén
Nemůžete. Znecitlivělé místo nepozná popálení, proto se přímé teplo nepoužívá.
Pomáhá tření sněhem
Nepomáhá, škodí. Mechanické dráždění poškozenou tkáň dál poškozuje.
Proč nezahřívat před cestou v mrazu
Protože opakované zmrznutí zahřáté tkáně způsobí větší poškození než jedno delší omrznutí.
Kdy volat pomoc
Při puchýřích, tmavé tkáni, trvající ztrátě citu, velké ploše a při zmatenosti nebo spavosti z prochladnutí.
Upozornění
Text má informativní povahu a nenahrazuje odbornou péči. Puchýře, tmavé zabarvení tkáně, přetrvávající ztráta citlivosti po zahřátí, zmatenost, nesrozumitelná řeč nebo spavost po pobytu v chladu vyžadují okamžitou lékařskou pomoc, v naléhavém případě na čísle 155.




