Turistika se psem je pro mnoho majitelů oblíbený způsob společného trávení času, ale vyžaduje jinou přípravu než výlet bez čtyřnohého společníka. Pes neumí říct, že je mu horko, že ho bolí tlapky nebo že už nemůže, takže jeho potřeby musíte sledovat vy. Základ je vybrat trasu podle kondice psa, mít dost vody, dodržovat pravidla území a psa po návratu prohlédnout. Dozvíte se, jaký pes zvládne jakou trasu, jaká výbava se hodí, jak se chovat při setkání se zvířaty a co dělat v horku.
Text je určený majitelům, kteří chtějí vyrazit na jednodenní výlet se psem a chtějí vědět, co je třeba zvážit předem. Rady jsou obecné, v případě zdravotních otázek se obraťte na veterináře.
Ve zkratce
- Trasu přizpůsobte věku, plemeni a kondici psa a délku zvětšujte postupně.
- Vezměte postroj, pevné vodítko, skládací misku a vodu pro oba.
- Před cestou ověřte návštěvní řád území, vodítko je v chráněných územích často povinné.
- Při setkání s pasoucím se stádem a pasteveckými psy volte velký oblouk a krátké vodítko.
- V horku vyrážejte brzy ráno, volte stín a nikdy nenechávejte psa v zavřeném autě.
- Po výletu prohlédněte tlapky i srst a hledejte klíšťata.
Jaký pes zvládne jakou trasu
Ne každý pes je turista. Rozhoduje věk, plemeno, velikost, kondice i zdravotní stav. Pes, který denně běhá a je zvyklý na dlouhé procházky, zvládne mnohem víc než pes z bytu, který se pohybuje pár minut denně. Kondici je třeba budovat postupně, stejně jako u člověka, proto začněte krátkými trasami a pomalu je prodlužujte. Pro začátek se hodí trasa, kterou byste sami ušli za hodinu a půl a kterou si můžete kdykoli zkrátit.
Štěňata a starší psi
Štěňata mají kosti a klouby ještě ve vývoji a dlouhé, strmé výlety je mohou zatížit. S delšími trasami počkejte, až pes dospěje, a věk či rozsah konzultujte s veterinářem. U starších psů zase počítejte s poklesem kondice a bolestivostí kloubů. Takovým psům prospějí kratší rovinaté trasy a víc přestávek. Více o stárnutí zvířat najdete v článku o starnoucím psovi a kočce.
Plemeno a stavba těla
Plemena s krátkým nosem mají v horku potíže s dýcháním, malí psi se rychle unaví při dlouhém stoupání a těžká plemena mohou mít potíže s klouby. Naopak pracovní a sportovní plemena mají vytrvalost, ale i jim je třeba kondici budovat. Vždy sledujte svého psa a jeho signály: zrychlené dýchání, zpomalení, tah ke stínu nebo zastavování jsou znamení, že je čas zpomalit nebo odpočinout.
| Pes | Orientačně vhodná trasa | Poznámka |
|---|---|---|
| Štěně | Krátké rovinaté procházky | Dlouhé a strmé trasy odložit, poradit se s veterinářem |
| Dospělý pes bez pravidelného pohybu | Kratší trasy, postupné prodlužování | Začít malými kroky, sledovat dýchání a tempo |
| Dospělý pes zvyklý na pohyb | Celodenní výlety s přestávkami | Pravidelná voda, kontrola tlapek |
| Starší pes | Krátké a rovinaté trasy | Víc přestávek, pozor na klouby |
| Plemena s krátkým nosem | Kratší trasy v chladu | V horku se vyhnout námaze |
Výbava pro psa
Výbava pro psa není složitá, ale má svá pravidla. Postroj je pro turistiku vhodnější než samotný obojek, protože rozloží tah a šetří krk, zejména když pes táhne do kopce. Vodítko by mělo být pevné a přiměřeně dlouhé. Pokud chcete psa vodit volně, musíte mít jistotu, že vás poslechne, a respektovat pravidla území.
- postroj a vodítko, nejlépe i náhradní vodítko pro případ přetržení,
- skládací miska a dost vody pro psa,
- pamlsky na odměnu a na rychlou energii,
- ručník nebo hadr na otření mokré srsti a tlapek,
- sáčky na psí exkrementy, které odnášíte pryč,
- doklady: očkovací průkaz a údaje o čipu, pokud jedete na chatu nebo do ciziny,
- malá lékárnička pro psa podle porady s veterinářem.
Pro psa nemusíte brát mnoho, ale vodu a misku je dobré mít po ruce, proto se hodí batoh, do kterého se vše pohodlně vejde. Postroj a vodítko nechte psa nosit už na běžných procházkách, aby si na ně zvykl dřív, než vyrazíte do hor. Procvičte i povel k přivolání a zastavení: na stezce vám pomůže při setkání s jinými turisty i se zvěří. Ostatní základy výbavy shrnuje seznam věcí na turistiku. Pokud psa berete i na běhání, přečtěte si ještě článek o běhání se psem.
Vodítko a pravidla území
V národních parcích a chráněných územích platí pravidla, která se mohou podle místa lišit. Na mnoha místech musí být pes na vodítku, někde je vstup se psem omezený nebo zakázaný. Před výletem si proto ověřte aktuální návštěvní řád území a informace správce.
I tam, kde to není nařízeno, je vodítko na místě, když potkáte jiné turisty, děti, běžce, zvěř nebo dobytek. Pes, který se rozběhne za srnou, vás často neposlechne a může se ztratit nebo zranit. V období, kdy zvěř vodí mláďata a ptáci hnízdí, je vodítko obzvlášť důležité. Jednoduché pravidlo: v neznámém terénu a v blízkosti zvířat psa vždy připoutat.
Setkání se zvířaty a pasoucími se ovcemi
Na loukách a pastvinách často narazíte na ovce, krávy a jejich hlídací psy. Pastevecký pes chrání stádo a může být vůči cizím psům i lidem nedůvěřivý. Nechoďte přímo přes stádo. Pokud to jde, udělejte velký oblouk, psa držte na krátkém vodítku a klidně se vzdalujte. Neutíkejte, nekřičte a nedívejte se hlídacímu psu přímo do očí.
Co dělat, když se pastevecký pes přiblíží
Když se pastevecký pes přiblíží, zastavte, zůstaňte klidní a pomalu couvejte, dokud stádo nezmizí z dohledu. Svého psa držte u sebe na krátkém vodítku. Pokud se psi dostanou do konfliktu, nezasahujte rukama mezi bojující zvířata. V lesích můžete narazit i na zvěř. Pes, který ji ucítí, se může rozběhnout za ní a ztratit se. Setkání s divokými zvířaty řešte vždy odstupem a klidem.
Horko a přehřátí
Psi se neochlazují pocením jako lidé, ale hlavně zrychleným dýcháním s vyplazeným jazykem, a proto se přehřívají mnohem dřív než my. V létě vyrážejte brzy ráno nebo k večeru, volte stinné trasy a u potoků dělejte přestávku. V horku se vyhněte náročným stoupáním. Další rady najdete v článku turistika v horku.
Příznaky přehřátí jsou zrychlené a hlučné dýchání, silné slinění, červené nebo bledé dásně, zakopávání a apatie. Pokud je zpozorujete, zastavte se ve stínu, psa ochlaďte vlažnou (ne ledovou) vodou a nabídněte mu pít. Přehřátí může být život ohrožující, takže při vážných příznacích, při zhroucení psa nebo když se stav rychle nezlepší, ihned vyhledejte veterináře. Nikdy nenechávejte psa v zavřeném autě.
Voda pro psa
Pes potřebuje pít častěji, než byste čekali. Nabízejte mu vodu při každé přestávce, zvlášť v teple. Ze stojatých kaluží mu pít nedovolte, mohou být znečištěné. Při delším výletu mějte vody dost pro oba, i když se chystáte využít potok. O tom, proč není neupravená voda ze studánky nebo potoka jistota, se dočtete v článku pitná voda v přírodě.
Tlapky a povrch
Tlapky jsou citlivé. Ostré kameny, sklo, trny a horký povrch je mohou poranit, v zimě je dráždí i led, posypová sůl a zledovatělý sníh. Po každé přestávce se podívejte na tlapky a mezi prsty, jestli tam nejsou škrábance, trny nebo nalepený sníh. Pes se o zranění sám nezmíní a každé kulhání je znamení, že je třeba zastavit a tlapku prohlédnout.
V létě před výletem zkuste dlaní zjistit, jak horký je povrch. Pokud na něm nevydržíte držet dlaň několik vteřin, je příliš horký i pro psa. Na trasách s ostrými kameny používají někteří majitelé ochranné botičky, ale pes na ně musí být zvyklý, proto je vyzkoušejte už doma. K tlapkám patří i pravidelně zkrácené drápky.
Klíšťata a prohlídka po výletu
Klíšťata čekají v trávě, křovinách a na okrajích lesních cest od jara do podzimu. Po každém výletu proto psa důkladně prohlédněte: za ušima, na krku, v podpaží, mezi prsty a v třísle. Nalezené klíště odstraňte pinzetou nebo speciálním nástrojem pomalu a celé, bez drcení.
O ochraně proti klíšťatům, očkování a tom, co dělat po nalezení klíštěte, se poraďte s veterinářem, který umí doporučit řešení pro vašeho psa. Prohlédněte po výletu i sebe: klíšťata nevyhledávají jen psy a nejraději se přisají na teplá a vlhká místa. Příznaky u lidí popisuje článek jak poznat boreliózu po klíštěti.
Chaty a doprava se psem
Ne každá horská chata přijímá psy a pravidla se liší. Někde může být pes jen na terase, jinde i uvnitř, někde je potřeba příplatek nebo předem ohlášená návštěva. Před návštěvou proto zavolejte a ověřte si podmínky. Co všechno řešit u noclehu, popisuje článek nocleh na horské chatě. V restauraci a na chatě mějte psa na vodítku a nenechte ho rušit ostatní.
Při dopravě se řiďte pravidly dopravce. Ve veřejné dopravě a na lanovkách může být vyžadován náhubek, vodítko nebo přepravka a pravidla se mění. Informujte se předem u provozovatele. V autě zajistěte psa vhodným pásem nebo přepravkou a nenechávejte ho v něm bez dozoru. Trasu a přístup vám pomůže naplánovat návod jak naplánovat turistickou trasu.
Modelová situace: první celodenní výlet
Lenka chce vzít dvouletého labradora na první delší výlet pahorkatinou. Doma ho pravidelně venčí na dlouhých procházkách, proto zvolí okružní trasu zhruba na čtyři hodiny chůze i s přestávkami, vyráží brzy ráno a bere dost vody pro oba, misku a pamlsky. Při každé přestávce psa napojí, podívá se na tlapky a nechá ho odpočinout ve stínu. Odpoledne, když pes zpomalí, trasu mírně zkrátí. Doma ho důkladně prohlédne kvůli klíšťatům. Další výlety prodlužuje postupně, po malých krocích, ne najednou o několik kilometrů.
Situace, riziko, co udělat
Přehled nejčastějších situací na výletě se psem ukazuje, na co si dávat pozor a jak reagovat.
| Situace | Riziko | Co udělat |
|---|---|---|
| Horký den | Přehřátí | Vyrazit brzy ráno, stín, voda, přestávky, nehnat psa |
| Stádo na louce | Konflikt s pasteveckými psy | Obejít velkým obloukem, psa na krátké vodítko |
| Ostrý povrch | Poranění tlapek | Kontrola tlapek, zastavit při kulhání, náplast nebo ochrana |
| Zvěř v lese | Pronásledování, ztráta psa | Pes na vodítku, pevný povel k přivolání |
| Tráva a křoviny | Klíšťata | Prohlídka po výletu, rada veterináře o prevenci |
| Mokrá a chladná trasa | Podchlazení malých a krátkosrstých psů | Ručník, svižnější tempo, případně ochranná vestička |
Pes by na stezce snědl cokoli, co najde, a ne všechno je pro něj bezpečné. Které potraviny a věci psovi škodí, shrnuje text co pes nesmí sníst. Nezapomeňte ani na obecnou bezpečnost v horách: základní pravidla o počasí, bouřce a volání pomoci najdete v článku bezpečnost na horách.
Časté otázky
Může se štěně vzít na turistiku?
Na krátké a rovinaté procházky ano. Dlouhé a strmé výlety by měly počkat, až pes dospěje, a vhodnou zátěž proberte s veterinářem.
Jak dlouho může pes jít na výletě?
Záleží na kondici, věku a počasí. Začněte krátkými trasami a prodlužujte je postupně, sledujte dýchání a tempo psa.
Musí být pes na vodítku?
V národních parcích a chráněných územích často ano. Vždy si ověřte aktuální návštěvní řád místa, kam jdete.
Kolik vody vzít pro psa?
Vezměte dost na každou přestávku, v teple víc. Nabízejte mu vodu často, i když o ni neprosí.
Jak se chovat u pasteveckých psů u ovcí?
Obejděte stádo z odstupu, psa držte na vodítku a klidně se vzdalujte. Neutíkejte a nekřičte.
Co dělat, když najdu na psovi klíště?
Odstraňte ho pomalu a celé pinzetou nebo speciálním nástrojem a místo sledujte. O prevenci a dalším postupu se poraďte s veterinářem.
Další návody najdete v přehledu Turistika a kempování a v rubrice Sport.




