Bezpečnost na horách se nezačíná na stezce, ale doma při plánování trasy, kontrole předpovědi a balení batohu. Hory jsou pro většinu turistů bezpečné do chvíle, kdy se sejde víc okolností naráz: horší počasí, únava, pozdní start a slabá výbava. Stačí znát pár jednoduchých zásad a umět tyto okolnosti včas rozpojit. V článku najdete postupy pro bouřku, mlhu, únavu i zranění a čísla, která je třeba mít v hlavě.
Text je určený turistům, kteří chodí po značených trasách od pahorkatin po vysoké hory, a rodičům, kteří chtějí vzít děti na delší túru. Zkušenosti nenahradí, ale ukáže, na co myslet dřív, než se něco pokazí.
Ve zkratce
- Před odchodem zkontrolujte předpověď, domluvte čas obratu a řekněte blízké osobě, kam jdete.
- Tempo i trasu určuje nejslabší člen skupiny.
- Při bouřce sejděte z hřebene, nelehejte si na zem a nečekejte pod osamělým stromem.
- V mlze se vraťte k poslední jisté značce a nesestupujte do žlebů.
- Pomoc volejte na Horskou službu ČR 1210, na tísňové číslo 112 nebo při zdravotním ohrožení na 155.
- První varování berte vážně, nečekejte na druhé.
Příprava před cestou
Většina rozhodnutí, na kterých závisí bezpečnost, padne ještě před odchodem. Ve skupině platí, že tempo i trasu určuje nejslabší: pokud jdete s dětmi nebo s méně zdatným kamarádem, podle něj vyberte délku túry. Zjistěte si čas západu slunce a počítejte s rezervou. Celý postup najdete v článku jak naplánovat turistickou trasu, tady uvádíme jen to nejdůležitější.
- Zkontrolujte předpověď na den túry i na hodiny, kdy budete na hřebeni.
- Domluvte si pevný čas obratu a místo, kde trasu v případě potřeby zkrátíte.
- Řekněte blízké osobě, kam jdete a kdy se vrátíte.
- Nabijte telefon a vezměte powerbanku.
- Zabalte vrstvy, pláštěnku a víc jídla a vody, než plánujete spotřebovat.
Pomůže i seznam z článku co si vzít na turistiku. Lékárnička, čelovka a záchranná fólie váží málo a když se něco zdrží, udělají velký rozdíl.
Počasí v horách
Rychlé změny
V horách se počasí mění rychle. Ráno slunečno, v poledne oblaka, odpoledne déšť: v létě je to běžný scénář. S výškou se ochlazuje a vítr nabírá na síle, takže na hřebeni bývá citelně chladněji než v údolí. Bunda, která stačila dole, může nahoře přestat stačit. Oblečení vybírejte podle zásad v textu jak vrstvit oblečení a pláštěnku mějte vždy po ruce, ne na dně batohu.
Zhoršení počasí se často ohlásí předem. Varováním jsou rychle rostoucí kupovité mraky, náhlý pokles teploty, změna směru větru nebo tmavnoucí obloha na straně, odkud vítr fouká. Před túrou se kromě denního souhrnu podívejte i na předpověď po hodinách, protože v horách přicházejí srážky lokálně a rychle. Předpověď berte jako pravděpodobnost, ne jako záruku, a rozhodnutí si nechte otevřené.
Letní odpoledne a bouřky
V létě vznikají bouřky nejčastěji odpoledne. Na dlouhé hřebenové úseky proto vyrážejte brzy ráno, abyste nejexponovanější část měli za sebou před polednem. Když se nad horami začnou kupit vysoké tmavé mraky a ozve se první zahřmění, nečekejte, že bouřka přejde bokem. Rozhodněte se hned, dokud ještě máte kam sejít. Horké letní dny popisuje turistika v horku.
Co dělat při bouřce
Při bouřce jde o dvě věci: dostat se z míst, kde nejvíc hrozí zásah bleskem, a snížit riziko tam, kde se schovat nedá. Postup platí pro většinu situací.
- Sejděte z hřebene, vrcholu a otevřené planiny do nižšího terénu.
- Vyhněte se osamělým stromům, skalním výčnělkům a kovovým řetězům, lanům a zábradlím.
- Odložte hole a kovové předměty stranou od sebe, batoh také.
- Pokud nemáte kam jít, přikrčte se na izolační podložku nebo na batoh, nohy mějte co nejblíž u sebe a dotýkejte se země co nejmenší plochou. Nelehejte si na zem.
- Skupina se rozestoupí na několik metrů, aby jeden zásah nezasáhl víc lidí.
- Obecné doporučení zní vyčkat v úkrytu zhruba třicet minut od posledního hromu, než vyrazíte dál.
Nejlepší úkryt je budova, například chata nebo útulna. Stan ani osamělý strom před bleskem nechrání.
Mlha a ztráta orientace
Mlha je v horách běžná a sama o sobě není nebezpečná, ale zhorší výhled na značky, hřeben i stopy ve sněhu. Zjistíte-li, že nevidíte další značku, nepokračujte naslepo. Zastavte, vraťte se k poslední jisté značce a zkontrolujte mapu. Podrobnější postup najdete v článku orientace v přírodě, o mapách a aplikacích píše text turistické mapy a aplikace.
Zvlášť riskantní je scházet do žlebů a roklí v naději, že vás vyvedou dolů. Často končí skalními stupni nebo potokem, ze kterého se nedá vyjít. Bezpečnější je vrátit se po vlastních stopách, počkat, až se mlha rozptýlí, případně požádat o pomoc.
Únava a včasný návrat
Únava nepřichází naráz. Klesá tempo, přibývají zakopnutí a zhoršuje se soustředění. Při sestupu se úrazy stávají často, protože svaly po stoupání už nemají rezervu. Pokud se na túře cítíte hůř, než jste čekali, trasu zkraťte. Cílem není vrchol za každou cenu, ale návrat v dobrém stavu.
Příklad: rodina s devítiletým dítětem se vydá na hřeben a v polovině trasy zjistí, že dítě je unavené a je mu zima. Místo pokračování si dají přestávku, doplní jídlo, dítě si obleče další vrstvu a rodiče se rozhodnou pro odbočku do údolí. Plánovaný vrchol je pryč, ale výlet skončí pohodově a dítě se na další výlet těší.
Jezte a pijte pravidelně, ne až když přijde hlad nebo žízeň. U každé směrovky porovnejte čas, který jste měli v plánu, se skutečným. Pokud meškáte o půl hodiny nebo víc a ještě vás čeká dlouhý úsek, trasu zkraťte. Jak jíst a pít na túře, vysvětluje text co jíst na turistice.
Zranění a první pomoc
Nejčastější jsou podvrtnutý kotník, odřeniny, puchýře a pády na kluzkém povrchu. K podvrtnutí kotníku často přispívá nevhodná obuv, proto se podívejte i na to, jak vybrat turistické boty. Při drobných zraněních pomůže lékárnička s náplastmi, obvazem a dezinfekcí. Puchýřům se dá předejít, jak popisuje článek jak předcházet puchýřům.
Do lékárničky patří sterilní náplasti, hydrokoloidní náplast na puchýře, elastické obinadlo, sterilní gázy, dezinfekce, nůžky, rukavice a léky, které užíváte pravidelně. Zkontrolujte její obsah před sezónou a vězte, co v ní máte.
Při vážnějším úrazu nejdřív zajistěte bezpečí: sebe i zraněného odveďte z místa, kde hrozí pád kamenů nebo další úraz. Zraněného přikryjte, aby nevychladl, a nenechávejte ho samotného. Při podezření na zlomeninu nebo úraz páteře s ním nehýbejte víc, než je nezbytné, a zavolejte pomoc.
Jak přivolat pomoc
Čísla a postup
V Česku je tísňová linka Horské služby ČR 1210. Funguje také jednotné evropské číslo 112 a při vážném zdravotním ohrožení záchranná služba na čísle 155. Při cestě na Slovensko si ověřte tamní číslo horské služby, číslo 112 funguje ve všech zemích EU. Pomoc lze přivolat i oficiální aplikací Záchranka, která dispečerovi předá vaši polohu. Při slabém signálu se přesuňte na vyvýšené místo nebo pošlete textovou zprávu; někdy projde zpráva tam, kde se hovor nepodaří.
Dispečerovi stručně řekněte tyto informace:
- Kde jste: pohoří, stezka, barva značky, poslední známý bod, případně souřadnice z telefonu.
- Co se stalo a v jakém stavu je zraněný.
- Kolik lidí je zraněných a kolik vás je celkem.
- Vaše telefonní číslo a zda je telefon dostatečně nabitý.
Telefon po hovoru nevypínejte a zůstaňte na místě, pokud vám dispečer neřekne jinak. Zraněného přikryjte a dávejte alpský nouzový signál: šest signálů za minutu (hlasem, píšťalkou nebo světlem), pak minutu pauza a znovu. Odpověď záchranářů nebo jiných turistů jsou tři signály za minutu. Je-li s vámi víc lidí, může jeden z nich vyjít k nejbližšímu dobře viditelnému místu a pomoci záchranářům vás najít.
Pojištění
V Česku se zásah Horské služby platí jen ve výjimečných případech, například při nedbalosti nebo porušení zákazu; podrobnosti si ověřte přímo u Horské služby ČR. V zahraničí to bývá jinak a záchranné akce, zejména v Alpách, mohou být zpoplatněny. Na cesty do zahraničních hor proto vyrážejte s cestovním pojištěním, které kryje pohyb v horách a záchranné akce. Podmínky se liší podle pojišťovny a typu aktivity, proto si zvlášť přečtěte, co vaše smlouva zahrnuje. Základy popisuje článek jak funguje cestovní pojištění.
Zimní podmínky
V zimě se k rizikům přidávají led, laviny a rychlé ochlazení. Čas na rozhodnutí je kratší, protože se dřív setmí. Pro nižší polohy platí stejné zásady jako v létě, ve vyšších je potřeba výbava i zkušenosti navíc. Do lavinového terénu patří jen lidé se zkušenostmi a výbavou, kteří si ověřili lavinové informace. Podrobnosti najdete v článku zimní turistika.
Bezpečnostní kontrolní seznam
První tabulka shrnuje, co dělat a co nedělat v typických krizových situacích.
| Situace | Co dělat | Co nedělat |
|---|---|---|
| Bouřka na hřebeni | Sejít níž, vyhnout se kovu a osamělým stromům, přikrčit se na izolační podložku | Ležet na zemi, schovat se pod osamělý strom, držet hůl |
| Mlha a špatné značení | Vrátit se k poslední jisté značce, zkontrolovat mapu | Scházet do žlebů a roklí |
| Únava a zhoršení počasí | Zkrátit trasu, jíst, pít, obléknout vrstvu | Pokračovat za každou cenu |
| Zranění člena skupiny | Zajistit bezpečí, přikrýt, zavolat 1210 nebo 112 | Nechat ho samotného bez dohledu |
| Slabý signál | Přesunout se na vyvýšené místo, poslat zprávu | Hned vypnout telefon kvůli šetření baterie |
| Padá tma, jste daleko | Zapnout čelovku, držet se stezky, zavolat pomoc | Hledat zkratku terénem |
Druhá tabulka je plán, který si projdete před každou túrou.
| Kdy | Co zkontrolovat | Poznámka |
|---|---|---|
| Den předem | Předpověď, trasa, čas západu, vzkaz někomu doma | Zapište si čas obratu |
| Ráno před startem | Nabitý telefon, voda, lékárnička, čelovka | Přidejte pláštěnku a vrstvu |
| Na trase | Čas na směrovkách, tempo, počasí nad hlavou | Kontrolujte při každé zastávce |
| Při prvním varování | Rozhodnutí o zkrácení nebo návratu | Nečekejte na druhé varování |
Kontrola těchto drobností trvá minutu a časem se stane zvykem. Dobrá příprava je nejspolehlivější pojistka, jakou v horách můžete mít. Pokud s túrami teprve začínáte, přečtěte si i turistiku pro začátečníky, a vyražte-li s dětmi, pomůže text turistika s dětmi.
Časté otázky
Jaké číslo volat při nehodě v horách?
V Česku volejte Horskou službu ČR na čísle 1210. Použít můžete i jednotné evropské číslo 112, které vás přepojí na příslušnou záchrannou složku. Při ohrožení života volejte záchrannou službu na 155.
Co dělat, když mě zastihne bouřka na hřebeni?
Co nejdřív sejděte z hřebene do nižšího terénu a vyhněte se osamělým stromům, kovovým řetězům a lanům. Pokud nemáte kam jít, přikrčte se na izolační podložku nebo batoh a nelehejte na zem. Z úkrytu vyjděte zhruba třicet minut po posledním hromu.
Mám zavolat pomoc, i když si nejsem jistý?
Ano, pokud se necítíte bezpečně nebo máte podezření na vážný úraz, volejte spíš dřív než později. Dispečer vám poradí, co dělat, a rozhodne o zásahu.
Je pojištění na túru opravdu potřeba?
V Česku se zásah Horské služby platí jen ve výjimečných případech, například při nedbalosti nebo porušení zákazu. Do zahraničních hor ale jeďte s cestovním pojištěním, které kryje pohyb v horách a záchranné akce, a podmínky si přečtěte ve smlouvě.
Kolik vody a jídla mám nosit?
Raději víc než míň, a to i na krátké túře. Přesné množství závisí na délce trasy, teplotě a vaší kondici. Přibalte i zásobu, kterou plánujete nechat nedotčenou.
Co dělat, když se mi vybije telefon?
Předcházejte tomu: vezměte powerbanku a v zimě držte telefon v teple. Pokud telefon přesto přestane fungovat, vraťte se k poslednímu známému bodu nebo požádejte o pomoc jiné turisty.
Kdy se mám otočit?
Když se výrazně zhorší počasí, když vás přemůže únava nebo když nestíháte podle plánu. Čas obratu si stanovte předem a dodržte ho i tehdy, když je cíl blízko.
Další návody najdete v přehledu Turistika a kempování a v rubrice Sport.




