Jak si stanovit cíle v podnikání
Plánování cílů v podnikání rozhoduje o tom, jestli se práce posouvá kupředu, nebo jen odpovídá na to, co zrovna přiletí. Malý podnikatel i OSVČ obvykle nemá kolem sebe tým, který by hlídal směr, takže cíle si musí nastavit a hlídat sám. Dobře postavený cíl není přání, ale závazek s jasným obrysem. Když víte, kam míříte, snáz poznáte, které úkoly mají počkat a které nemají smysl vůbec.
Nejde o to napsat si dlouhý seznam ambicí. Jde o to vybrat pár věcí, které opravdu chcete posunout, a rozložit je na kroky, které zvládnete v běžném týdnu. Tenhle text ukazuje, jak cíl formulovat, jak ho rozdělit a jak sledovat, jestli se skutečně blížíte.
Ve zkratce
- Cíl formulujte konkrétně, ať poznáte, kdy je splněný.
- Velký záměr rozdělte na kroky pro jednotlivé týdny.
- Ověřte si, že je cíl reálný vzhledem k vašim možnostem.
- Sledujte pokrok pravidelně, ne až na konci období.
- Když se změní podmínky, cíl klidně upravte.
- Méně cílů zvládnutých dobře je lepší než mnoho rozpracovaných.
Proč obecné předsevzetí nefunguje
Předsevzetí typu „chci větší firmu“ nebo „chci mít víc zakázek“ zní dobře, ale nedá se podle něj řídit. Nepoznáte, kdy jste ho splnili, a tak vás nikdy nepustí. Konkrétní cíl má hranici, u které si můžete říct hotovo. Dává rozhodování oporu, protože každý úkol můžete poměřit otázkou, jestli vás k cíli přibližuje, nebo ne.
Měřitelnost bez posedlosti čísly
Měřitelný neznamená nutně vyčíslený do posledního detailu. Znamená, že existuje jasný znak splnění. U některých cílů je to počet, u jiných hotový stav, třeba spuštěná služba nebo dokončený přechod na nový systém. Důležité je, aby znak splnění byl daný předem a nedal se ohýbat podle nálady. Jinak si cíl budete odškrtávat, kdykoli se vám bude hodit.
Jak cíl rozdělit na kroky
Velký cíl působí těžko, dokud stojí jako jeden blok. Jakmile ho rozeberete na dílčí kroky, každý z nich se vejde do běžného týdne a přestane strašit. Kroky by měly jít po sobě tak, aby jeden navazoval na druhý a vy jste vždycky věděli, co je na řadě. Není nutné mít rozepsané celé období dopředu, stačí, když máte jasno o nejbližších dvou nebo třech krocích.
První krok co nejmenší
První krok udělejte tak malý, aby nešel odkládat. Rozjezd bývá nejtěžší, a čím menší je vstupní práh, tím spíš skutečně začnete. Když se první krok povede, získáte tah, který vás nese dál.
| Prvek cíle | Na co si dát pozor |
|---|---|
| Konkrétnost | Ať jde poznat, kdy je hotovo |
| Rozdělení | Kroky do velikosti jednoho týdne |
| Realističnost | Zohlednit čas i síly, které máte |
| Termín | Období, ne jen „někdy“ |
| Sledování | Pravidelná kontrola pokroku |
| Pružnost | Možnost cíl upravit při změně |
Sedm věcí o stanovování cílů
- Vyberte málo cílů, které opravdu chcete posunout.
- Každý cíl napište tak, ať poznáte moment splnění.
- Rozdělte ho na kroky velikosti jednoho týdne.
- První krok zvolte co nejmenší, ať vážně začnete.
- Ověřte, že cíl sedí na vaše skutečné možnosti.
- Sledujte pokrok průběžně, ne až na konci.
- Při změně podmínek cíl bez studu přepište.
V praxi se plánování cílů nejčastěji rozbíjí na dvou místech. Prvním je přehnaná ctižádost hned na začátku. Podnikatel si napíše cíl, který by dával smysl pro desetkrát větší firmu, a pak se diví, že se nehýbe. Reálný cíl vychází z toho, kolik času a energie skutečně máte po odečtení běžného provozu, který nezmizí. Druhým místem je absence průběžné kontroly. Cíl se napíše, založí a otevře se zase až na konci období, kdy už se s ním nedá nic dělat. Když si naopak jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní sednete a projdete, kam jste se dostali, poznáte včas, jestli držíte tempo, nebo jestli je potřeba něco změnit. Kontrola není o sebemrskání, ale o řízení. Někdy zjistíte, že cíl byl mimo, a rozumné je ho upravit, ne se do něj nutit silou. Podnikání se mění a cíl, který dával smysl na jaře, může být na podzim zbytečný. Pružnost tady není slabost, ale znak, že plánování opravdu používáte, a ne že leží v šuplíku.
Jak si vést doma poznámky
Cíle a jejich kroky si držte na jednom místě, ke kterému se pravidelně vracíte. Nezáleží tolik na tom, jestli je to sešit, tabulka nebo poznámková aplikace. Záleží na tom, aby to bylo jedno místo a abyste ho otevírali dost často na to, aby vás cíle vedly. Ke každému cíli si poznamenejte znak splnění, nejbližší kroky a datum poslední kontroly.
Při každé revizi si zapište jednou větou, kde stojíte a co je další krok. Tahle krátká věta vám příště ušetří čas, protože se nemusíte znovu rozmýšlet, kde jste skončili. Postupně vznikne záznam, ze kterého poznáte, co vám šlo a kde jste se opakovaně zdržovali. To je cennější než jakákoli teorie o produktivitě.
Když se cíli dopracujete ke splnění, hodí se vědět, jestli vám opravdu přinesl, co jste čekali, a k tomu pomůže rozmyslet si, jak měřit úspěch nejen podle tržeb. Aby se kroky vůbec dařilo plnit, stojí za to podívat se i na to, jak pracovat produktivně a neztrácet čas na vedlejších věcech. A protože plánování je do velké míry o zvyku, nabízí se také přehled o návycích a osobním rozvoji, který téma zasazuje do širšího rámce.
Časté otázky
Kolik cílů si mám najednou stanovit?
Méně je lepší. Pár cílů, na které skutečně dosáhnete, vás posune dál než dlouhý seznam, který se rozpadne. Když máte pocit, že chcete stihnout všechno, obvykle nestihnete nic pořádně. Vyberte to, co má největší význam, a zbytek nechte na později.
Jak poznám, že je cíl reálný?
Reálný cíl počítá s časem a silami, které vám zbydou po běžném provozu. Ten nikam nezmizí, takže pokud plánujete, jako by celý den patřil jen cíli, obvykle to nevyjde. Zkuste odhadnout, kolik hodin týdně máte skutečně volných, a podle toho cíl nastavte.
Co když cíl v půlce přestane dávat smysl?
Pak ho upravte nebo opusťte. Podmínky se mění a držet se cíle jen proto, že jste ho napsali, je zbytečné. Pružnost je součást plánování, ne jeho selhání. Důležité je rozhodnout se vědomě, ne cíl jen tiše nechat vyhasnout.
Jak často mám kontrolovat pokrok?
Osvědčuje se jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní. Dost často na to, abyste stihli zareagovat, ale ne tak často, aby vás to zdržovalo od práce. Kontrola má trvat pár minut a končit tím, že víte, co je další krok.
Musí být cíl vždycky vyčíslený v číslech?
Ne. Stačí, když má jasný znak splnění. U některých cílů je to počet, u jiných hotový stav, třeba spuštěná služba. Podstatné je, aby znak byl daný předem a nedal se ohýbat podle toho, jak se vám zrovna hodí.
Vyplatí se plánovat, když se u mě situace rychle mění?
Ano, jen s kratším výhledem. Když se podmínky mění rychle, plánujte na kratší období a častěji revidujte. Plán vám i tak dá směr pro nejbližší kroky, což je víc než reagovat jen na to, co zrovna přijde.
Jak si mám poradit s velkým cílem, který mě děsí?
Rozdělte ho na kroky a první udělejte co nejmenší. Velký cíl straší, dokud je jeden blok. Jakmile vidíte konkrétní první krok, který zvládnete hned, strach opadne a vy se pohnete z místa.
Co dělat, když cíl nestíhám?
Nejdřív zjistěte proč. Někdy byl cíl nereálný, jindy vám do cesty vlezl provoz. Podle příčiny buď posuňte termín, nebo cíl zmenšete. Nemá smysl se za nesplnění bičovat, má smysl z toho vyvodit nastavení, které příště vyjde.
